+Trochu sebou cukne, jak si ji k sobě otočí a kouká na něho docela ostražitě (a v té chvíli ho má možná Scofield na mušce, ale asi by ho chudáka zlikvidovali dřív, než by stihl položit prst na spoušť...no hlídá hlídá), ale zároveň aji zkoumavě, protože Postrach se většinou nijak neprojevuje a drží si image+ Já vím, že to víš - že máš způsoby jak si to zjistit, a nikdy sem to ani tímhle směrem neskrývala, nemám proč. Teda asi bych měla, ale nechci.
+když se k ní skloní a je u ní tak blízko, tak jí docela fest mlátí srdíčko, že to musí být slyšet snad na klilometr a ostře se musí nadechnout, aby to tam s ní rovnou nešlehlo+ Ale ty...+má takový králičí smutný oči+ chováš se ke mně jako k obchodnímu partnerovi. Profesionálně. +koukně na něho posmutněle+ Ty a Manori ste moji přátelé, ať se děje co se děje a já nechci, abysme se na sebe vzájemně koukali skrz naše zaměstnání.
(Láách! prý ty hloupá! ts ts!)
Lidi jsou strašně zranitelní. +ujistí ho+ A nejen lidi. +že i čarodějové ve své podstatě a trochu překvapeně kouká, jak ji pohladí mile, ale přivře očka skoro mazlivě a dál ho sleduje i když se odtáhne+ Myslíš? +musí se pousmát, že by si byli podobní+ Vždycky si říkám, že bych v práci měla přemýšlet a jednat víc jako chlap. Netahat do toho city a ten svůj...humanismus...+potřepe hlavou+ ale myslím, že pak bych to už ani dělat nechtěla. Né, že by to byla práce snů, ale funguje to. +zadívá se na něho jak sleduje vodu+ Nevydržela bych sama se sebou, kdybych byla na jiné straně. Jednala jinak. Ani nevím proč bych to dělala, "nevyplatilo" by se to. Nejen finančně.
Já..vím, že toho pro mě hodně děláš - už tím, že neděláš nic, a vážně si toho vážím, jenom...+pokrčí ramenama+ prostě mi příde, že se na mě teď díváš jinak. Chladněji. +pípne+