Obývací pokoj

[Styx Lupin]

(jj, ten rozhovor s Asherem si samozřejmě pamatuji, ale JC si nevybavuji, ani jsem to nikde nenašla. A jo, Remus byl jednou i na vystoupení, ale tam s JC nemluvil, tak jsem se divila, odkud ho zná )

Tak to bych chtěla vědět, podle čeho poznám tebe mezi ostatními +usměje se na něj pobaveně+ Nemusíš se o mně bát. Už jsem tam byla alespoň stokrát a nikdy se mi nic nestalo. Majitel Slastí si zakládá na dobrém jménu svého podniku a nedovolí, aby se tam stalo něco, co by mu zkazilo pověst. Neboj, všechno bude dobré +něžně ho políbí na čelo+ Dobře tedy, zajdeme nejdřív za Manori, ona nám určitě poradí, jak na Jeana-Claudea zapůsobit, aby nám pomohl +jemně se mu vnutí do náruče a uvelebí se mu v ní jako kotě+ Ale až zítra. Není kam spěchat, myslím, že Vanessa má v tuto chvíli co dělat sama se sebou. Už dlouho se mi neozvala v hlavě, asi má teď jiné starosti +uculí se škodolibě a pak si položí hlavu na jeho rameno a přimhouřenýma očima pozoruje výrazné linky jeho profilu+ Viděla jsem, jak tě Vanessa zabila +zašeptá najednou+ Teď už vím, že použila mnoholičný lektvar... ale tam jsem tomu věřila a chtěla jsem umřít +tiše vzlykne, když se jí to opět vybaví před očima+ Bylo to strašné... už nikdy bych to nechtěla zažít... nechci o tebe nikdy přijít...

[Rebecca Altamirano]

( byly tam oba http://www.landofsinners.hys.cz/archiv/viewtopic.php?f=131&t=316&start=1660 )

[Styx Lupin]

(aha, mně to už úplně vypadlo z paměti. Hm, to muselo být pro Remuse tehdy opravdu hodně obětavé... a to by tam chtěl jít zas! Díky, Beccy)

[Remus Lupin]

(jj, ještě že tu managerku Slastí máme, to vede v patrnosti, kdo co kde on si Remus nedá pokoj a nedá)

Hm, podle kožichu, už šedivím i ve své zvířecí formě*ušklíbne se* Dobře, spoléhám na to, že víš co a jak.*obejme ji pažemi, opře se do pohovky a hoví si s ní* Myslím, že momentálně bude ráda, že vůbec dýchá. Kousnutí takového rozsahu se hrozně špatně hojí...a je jen dobře, že si dala pohov...nebo je jednoduše od tebe příliš daleko a nedošáhne na tebe.*obejme ji pevněji, pak se zarazí a podívá se na ni dolů* Cože?! Ta...*spolkne nadávku a stulí si Styx víc* Nepřijdeš...mě je docela těžké se zbavit...*hladí ji po vlasech, občas ji vlepí něžný polibek na temeno*

[Styx Lupin]

Tak to nemám moc velkou šanci tě poznat... všichni vlci jsou totiž šediví +uculí se a pak ho pohladí po spáncích, kde jsou jeho vlasy místy protkané stříbrem (doufám, že je tam má prošedivělé:D)+ Taky si myslím, že je někde zalezlá a líže si rány, překvapená z toho, co se jí to stalo +poznamená se zadostiučiněním+ Já se tě taky jen tak zbavovat nemíním +zachichotá se tiše a obejme ho pažemi kolem pasu. Přivře oči a užívá si jeho pohlazení a polibky, málem u toho přede. Tohle jí nevynahradí nic na světě. Je jí tak příjemně, že po chvíli vytuhne (ať si taky chvíli odpočinou, potřebují to oba jako sůl) a vůbec jí nevadí, že je v jeho náručí trochu pokroucená. Spí dlouho a hluboce, ale neklidně, občas se ve spánku cukne, trhaně vzdechne, nebo tiše vykřikne, jak ji noční můry z vězení pronásledují až sem+

[Remus Lupin]

*nezvedá se, když mu v náručí usne, jen si opatrně natáhne nohy, aby nebyl jak paragraf taky a odpadne rovněž. Na rozdíl od ní spí hluboce, spíš než spánek to připomíná bezvědomí, jak se tělo vzpamatovává s úplňkového řádění. Ale ani v této pozici nepovolí objetí, ve kterém Styx drží*

[Styx Lupin]

+spí několik hodin, dospává zameškané, pozdě odpoledne ji probudí bolest. Zprvu si myslí, že ji bolí tělo, jak nepohodlně ležela, ale po chvíli si uvědomí, že bolest jí vystřeluje pouze do levé ruky. Jemně se vymaní z Remusova objetí a posadí se. Prohlédne si celou paži, ale kromě odřených kloubů nemá na ní žádné zranění, dokonce i znamení zla je v klidu, jak si původně myslela, že je toho zdrojem. Bolest ale cítí ukrutnou, i když netuší, z čeho pramení. Chvíli si mne předloktí, bolest však najednou zničehonic ustane. Je z toho zmatená, ale nakonec se zvedne a jde udělat čaj, než se Remus probere z bezvědomí. Kuchaře zaúkoluje přípravou slavnostní francouzské večeře a pak se vrátí za Remusem s konvicí horkého čaje, smetanou a nějakými sušenkami+

[Remus Lupin]

*ještě nějakou dobu je mimo, ale když se probere, nevypadá už tolik jako po flámu* dobré ráno...nebo...večer?*rozhlídne se trochu zmateně, když se vzbudí a uvidí Styx s čajem. Posadí se, trochu ztuhle se protáhne*Tak jak je...*zadívá se na ni mile*

[Styx Lupin]

+chvíli pozoruje spícího Remuse a usmívá se u toho. Vždycky si přála, aby se ráno co ráno probouzeli vedle sebe a teď se jí to zdá se konečně plní+ Dobré ránko +uculí se pobaveně, jak je Remus zmaten, jestli je pět ráno nebo pět odpoledne+ Je mi mnohem lépe +políbí ho a přisune se k němu+ A jak se cítíš ty? +prsty mu zlehka prohrábne rozcuchané vlasy+ Ráda bych tě provedla domem, než bude večeře +nemůže se dočkat, až mu konečně ukáže, jakou práci tady odvedla+ Mimochodem, připravila jsem slavnostní menu. Doufám, že ti bude chutnat francouzské jídlo. Bude i maso +usměje se na něj vesele+

[Remus Lupin]

Hm..když bude i maso...*usměje se* tak ano...*přikývne, hlavou mu na okamžik probleskne jiné "maso", tak jen zatřepe hlavou a soustředí se na něco jiného* Hm..to je dobrý nápad. Jsem fakt zvědavý...*chytne se toho a zvedne se ze sedačky.* Začínám mít pocit, že jsem na té pohovce zapustil kořeny....tak mě veď, paní domu...*usměje se na ni a vytáhne ji na nohy, ruku ji pak nepouští a nechá se vést*