Přijímací pokoj

[Remus Lupin]

*trochu povytáhne obočí a tak nějak se rozhlídne, která stěna odpadne a vyjde Postrach* nehodláte to tady zbořit a zas se přestěhovat, že ne...*zasměje se a vykusuje měsíček pomeranče*

[Manori]

No, spíš si hraje na zedníka, stěhováka, bezpečáka...a snad nás nezboří...*odpoví se smíchem Remusovi* Ne, jen dodělává podzemní prostory. Jednak jsem konečně umístila střelnici od Amona, kterou se nám kdysi povedlo zachránit z Verany....a pak mi došlo, že se vším tím sluníčkem na ostrově...by asi naše pokoje v růžovém křídle někteří z přátel asi neocenili...*zazubí se* Hm...to se objednej, Postrach se ti určitě bude věnovat...s pečlivostí sobě vlastní....*promne si krk* a ne, stále se mu nevyrovnám...myslím, že se mi to ani nepovede...prostě byl už jako člověk..nečlověkem. *odfrkne si* což ovšem nahrazuju kouzly. Hůlku teď nepotřebuju, tak mi nemá co sebrat a odzbrojit mě...tak je to někdy fakt boj.*pokrčí rameny* no...přišlo to jaksi samo. Ačkoliv první chvíle byly...těžké.*vzpomene si na fáze proměny na ošetřovně a oklepe se* Chutná? No překvapivě hodně různě...krevní skupiny, jednotliví lidé...podle toho, v jaké jsou kondici, náladě, jakou mají moc...a do toho Amon propašovává svoje speciality, takže na jednotvárnost si našinec opravdu nemůže stěžovat...akorát lahvinku s chutí řízku ještě neposlal...*protáhne obličej*

[Styx Lupin]

Všestranný Postrach... je vůbec něco, co neumí? +zavrtí nevěřícně hlavou+ Co se vlastně tehdy stalo s Veranou, že jste se odtamtud museli přestěhovat? +zeptá se zvědavě+ Myslím, že v té době jsem tady ještě nebydlela, tak neznám detaily. No páni, vy máte tady i střelnici... všechno poruce. Vsadím se, že tam dole máte i velkou tělocvičnu a zkušebny +směje se+ Tak to bych nikdy neřekla, že co krev, to jiná chuť... to je zajímavé. Hlavně, že to máte aspoň trochu pestré a ochucené. A čím sladší krev, tím chutnější, ne? Docela tě obdivuji, já nevím, jestli bych si na to vůbec zvykla, mám k tomu docela odpor +vzpomene si na ten masajský nápoj a oklepe se+ Tak po řízcích se ti stýská? +culí se+

[Manori]

No, tak tohle zvládne...navíc, má to tu výhodu, že to, co by stěhovali čtyři chlapi, on odnese sám. To zatím ne, ale co není, může být...prozatím chodíme do dojo a zenové zahrady Guns...no..s Veranou...to bylo docela rychlé. Jeden den bylo všechno v pořádku, aspoň to tak vypadalo..druhý den byla v poště nepříjemná zásilka...a jak jsme zjistili později, nejen tam, ale povedlo se někomu dostat až dovnitř...pak nezbylo, než sebrat zvěř, v rychlosti osobní věci a utíkat na Nautilus...střelnici máme jen proto, že ji Amon už prve začaroval, abychom si ji mohli přenést a upravit...zbytek domu vyletěl do povětří a všechno okolo s ním. Zbyly jen ruiny. Ukázalo se, že to dohnala zas jednou Postracha práce...proto jsem pak měla "domácí vězení" na Nautilu a on byl tak dlouhou dobu pryč. Kromě domu nám díky tomu i vybouchnul vztah...šlo to jedno za druhým....ale jsem ráda, že nakonec to dopadlo takhle, máme tohle sídlo a Postrach je tady taky.*usměje se* No, něco na tom spojení "sladká krev" je...*zazubí se víc, až ji povylezou špičky špičáčků* No..odpor...to ti přijde teď. Já bych se jako člověk taky nenapila...nebo spíš...napiješ se, ale pak se ti prostě udělá zle. Tohle je jiné, nám naopak připadá ted lidské jídlo nepoživatelné. *rozesměje se, jak si na něco vzpomene* Víš, takhle jsem potrápila Postracha, když jsem ještě nevěděla, čím je. *vrtí hlavou, když si na to vzpomene* Měli jsme tenkrát schůzku ráno v takové kavárně. Měli tam skvělé koblihy, takže jsem si seděla, čekala na něj s kopcem koblih...už tenkrát mi bylo divné, že chlap jako on a nikdy nejí...takže když přišel, prostě jsem se nedala odbýt a koblihu mu vnutila, že "přece něco musí jíst". *protočí nad sebou oči* A jak je Postrach slušný a prostě mi chtěl udělat radost...no a taky se zbavit mých dotěrných otázek, tak tu koblihu do sebe opravdu nasoukal. Celou. Dokonce ji v sobě udržel, než se vytratil na záchod. A když se vrátil, už bez koblihy v žaludku, tak jsem mu dobromyslně nabídla další!*směje se* chudák. No, od té doby se strašíme koblihou.

[Styx Lupin]

+poslouchá napjatě, co se tenkrát stalo s Veranou+ To je opravdu hrozné... zjistilo se alespoň, kdo vám poslal ten "dáreček"? Doufám, že mu Postrach vysvětlil, že se to nedělá +uculí se a živě si představuje, jak a kde ten chudák asi skončil+ To mně mrzí, že jste se tehdy rozešli... ale důležité je, že jste si opět našli cestu k sobě a že vás ani to neštěstí nadlouho nerozdělilo. Vy dva prostě patříte k sobě. A tohle vaše nové sídlo je nádherné, rozlehlé a tentokrát určitě i důkladně zabezpečené +mrkne na ni šibalsky+ Tak doufám, že nedostanete chuť zrovna na mně, já mám totiž prý hrozně sladkou krev. A hodně jdou na mně komáři +protočí nešťastně oči+ Poznáte už předem, jakou má kdo krev dřív, než ji ochutnáte? Čichem, nebo nějakým jiným smyslem... +zeptá se na rovinu a pak sebou trochu cukne, jak na ni Man vycení špičáčky+ Nono, s tou sladkou krví jsem jen žertovala +zasměje se a pak se musí uculovat při vyprávění toho příběhu s koblihou, i když Postrachovi tehdy asi do smíchu moc nebylo+ Och, Merline... to pro něj tedy musela být oběť... skoro jako kdybychom my lidi museli vypít teplou krev +zatváří se poněkud znechuceně+ Je vidět, že tě hodně miluje, když tohleto kvůli tobě podstoupil +poznamená s úsměvem a mimoděk chytne Remuse za ruku, jak jsou ti jejich chlapi stejni+ Takže si mám dávat pozor... nikdy před Postrachem nezmiňovat koblihy! +uculuje se od ucha k uchu+

[Manori]

Zjistilo se to, že Rusové opravdu nemají rádi motorové pily...*mávne rukou* radši se neptej. Vedle toho je decka červené třešnička na dortu.*oklepne se*Hm..to vysvětlil. Velmi důkladně.*cukne koutky* No rozlehlé je...až jsem si říkala, že jsme to přehnali, ale na druhou stranu...chlapce z posádky nemusím potkávat každý den v koupelně...tak je fajn, že jsou trochu...dál.*zasměje se* neboj, já ani Postrach vyloženě na sladké nejsme, nikdy jsme nebyli...to, kdybys byla jako řízek, to by bylo horší...*popíchne ji a schválně na ni stáhne zorničky...nejde jí to ještě tak dobře jako Postrachovi, ale už mají ten kočičí nádech* Mno, něco na ten způsob...*přikývne* vypít a ještě se tvářit, jak byla hezky nadýchaná a čerstvoučká..*pochechtává se* To bylo vlastně jeden z mála momentů, kdy jsem viděla Postracha ...vylekaného. Když jsem mu nabídla tu druhou*culí se* Jo, přesně...po tom totiž neručím za to, co přijde.

[Remus Lupin]

*jen to poslouchá a vrtí hlavou* To máme za to, že se snažíme vyhovět....*soucítí chlapsky s Postrachem* To muselo být jako polykat kamení. Prý nadýchané a čerstvoučké...*uchechtne se a odpije z poháru* Hej, můj..."řízeček"...*píchne prstem k Man a pevněji si Styx chytí, aby mu ji neposvačila* Dej si odchod.*pohrozí ji s úsměvem*

[Styx Lupin]

Man: Tak to si umím velice živě představit +radši se ani neptá, jestli náhodou nemá Postrach tu vyšetřovací pracovnu pár metrů pod jejich nohami, kdoví, jestli ty podivné zvuky nejdou zrovna odtamtud+ Krví s příchutí smaženého řízku bohužel nemůžu posloužit. Ale pokud byste chtěli s whiskou, ta mi v krvi občas i koluje +zasměje se a pak se předkloní, aby si prohlédla ty její kočičí oči+ Dost dobrý +pokývá uznale hlavou+ Jasně, budu si pamatovat, abych si nebrala na tréninky ke svačině čerstvé koblihy, nejsem sebevrah. Ale až se bude Postrach snažit na příští lekci sedřít ze mě kůži, neručím za sebe +uculí se, ale vážně to nemyslí, přece jen cítí ke svému učiteli respekt a úctu a taky by nerada skončila jako figurína pro výstrahu ve střelnici+ A jak to máš s kouzlením, Man... nepřišla jsi tou přeměnou o nějaké kouzelnické schopnosti... třeba zvěromága? +dopije a už si radši nenalije, aby to z ní netáhlo, až bude mluvit s JC+

Remus: +políbí ho zlehka na tvář+ Ale my si té vaší obětavosti moc vážíme... jen to nedáváme najevo. To je taková ženská taktika, abyste si o sobě moc nemysleli, víš? +uculí se na něj šibalsky+ Tvůj řízeček? +rozesměje se+ Tak doufám, že mi ten přívlastek nezůstane napořád. A hlavně se mi tady o ten řízek neporvěte vy dva... +směje se+

(a to bezpečnostní centrum v podzemí je super! Jsem netušila, že ovládací centrum LoSu máme tak dokonale zabezpečené Skoro jako supertajné archivy FBI )

[Manori]

(hih, no to jsem tam prostě musela dát...a snad ten Los přestane upadávat aspoň to nevím, to se musíš zeptat Siriuse, jak jsou na tom)

*jen zavrtí hlavou* no, myslím, že tak docela neumíš. A to je dobře.*usměje se* pro tebe, i pro něj. Tak i whisky se občas hodí. Na řízek si holt musím počkat.*povzdychne si, jaký to má úděl* dost dobrý je to hlavně ve tmě. Konečně si nezkopnu palec, když tady v noci chodím a nechci si rozsvěcet všude.*poznamená* No...s kouzlením normálně se to má dobře. V tom měl náš lékař pravdu, že se schopnosti posilují. Pravda, na ministerstvu stále hůlku předkládám, nerada bych dostala nějakou spešl kolonku z odboru kouzelných tvorů...*ušklíbne se* ale dokud chodím do práce, nehořím na slunci, tak snad to nehrozí. Snažím se náš druh upírů držet od ministerstva co nejdál to jde. Se zvěromagií...je to horší...nebo spíš..jiné. Víš jak to je, naučíš se kouzlo a pak ti tvá podstata určí, v jaké zvíře se budeš měnit. A to už máš, i se svými speciálními znaky...o tohle jsem přišla...to kouzlo pořád znám, mám na něj dostatek moci a síly...ale nedaří se mi zformovat ta podoba. Vím, že to tam někde vevnitř je...skoro jako něco živého, co se pokaždé při tom mém pokusu probudí...ale nedokážu to dostat ven.*pokrčí rameny* bude to asi chtít čas...zkoušení...možná se s někým poradit, ale s kým, když jsem jediná takhle..a pořád čekám, co ještě se kde změní...čím dýl je to od proměny, tím víc se objevují drobné odchylky od toho, jak je na tom Postrach a jak já. Opravdu je to tak, že náš druh upírství se...přizpůsobí svému nositeli, jeho schopnostem...i takovým, o kterých jsi nevěděla, nebo naopak sis myslela, že je máš a ono je to jinak. Je to zmatené, někdy frustrující...ale mám dostatek času na to přijít.

[Remus Lupin]

Tak ženská taktika....potvory jste...*směje se a přejede jí palcem po kloubech prstů ruky, za kterou jí drží* No to nevím....jestli nezůstane...ale ještě by tě pak chtěl i Amon...to bych si pěkně zavařil...tak radši ne.*zavrtí hlavou* Hm..poprat se? Že bychom vyzkoušeli, kolik je pravdy na tom věčném boji vlkodlaků s upíry?*zableskne se mu vyzývavě v očích a sjede si Man pohledem*