Papa Midnite Club

[Rebecca Altamirano]

(jen šmíruj, co hrdlo ráčí )

[Jade]

To jsou ti nejzábavnější. +usměje se pobaveně+ Totálně nepředvídatelní. +zajiskří mu v očích, a nad jejími slovy pozvedne jedno obočí+ Myslíš, že jsem hollywoodský záporák? +uchechtne se+ Nemám v povaze kázat o škodlivosti emocí. +zavrtí hlavou+ Může to být fatální slabost, když to dovolíš. Ale to všechno. Cokoliv se dá proměnit ve výhodu, když s tím umíš pracovat +pokrčí zlehka rameny, a na jedno potáhnutí z cigarety si ji prohlíží, jestli to myslí vážně, nebo na něj za rohem skočí s kudlou, ale pak se mu rty roztáhnou v pobaveném úsměvu, zvedne se ze židle, na stole nechá bankovku a jde za ní ven, ovšem sotva vyjdou ze dveří, trochu zvolní, a nehodlá se přemístit, dokud nedokouří; a pomalu zamíří do uličky vedle, odkud se dá nepozorovaně přemístit+ Takže... +opře se dlaní poněkud drze o zeď vedle její hlavy a pozoruje ji pořádně zblízka, ve světle cigarety a tlumené záři pouličních lamp z hlavní ulice+ Japonci, já, a ani ti další nejsou zrovna malý ryby... jak se holka z obchodu se zbraněma dostane k nejtajnější aukci za posledních pár let? +zvedne zaujatě obočí, a na rtech mu pohrává poloviční úsměv+ Komupak jsi vlezla do postele? +protáhne potichu, vyfoukne, a sloup kouře smíchaný s jeho horkým dechem jí přejede po křivce krku+

[Rebecca Altamirano]

Hollywoodský? Ne. +potřese se smíchem hlavou+ Ale záporák? Rozhodně. +přivře s jistotou oči+ To je pravda. +přikývne prostě, bez dalších komentářů ohledně emocí. Chvíli má pocit, že s ní ven nepůjde, když se ale zvedne, vyjde ven a všechny její instinkty na ní hystericky ječí, aby ho okamžitě dostala pryč od svých zad Zabočí do uličky a když se opře o zeď vedle její hlavy, opře se ona o zeď zády a pravou rukou sevře pažbu Deserta.+ Tak za prvé...+zadívá se mu přímo do očí a usměje se+ ...nejsem jen tak nějaká holka z obchodu, ale ten obchod z poloviny vlastním. +z jejích očí nemůže vyčíst vůbec nic, dál se na něj společensky usmívá+ A za druhý, dostala jsem úplně stejnou pozvánku jako ty, bez nutnosti projít jakoukoliv postelí... +a když to vysloví, v tu chvíli jí dojde, že právě podle toho, by mohl zjistit, nebo si domyslet, čím je. Protože ostatní účastníci aukce byli upíři. Kromě něho. Dál drží neutrální výraz, jenom zbraň za zády sevře pevněji+

(tak a jestli se teď pozabíjej, tak to bude vážně paráda )

[Jade]

+v hrdle mu nad tím předpokladem zabublá smích, ale pochopitelně s ní jde, a se zájmem poslouchá, co k tomu má co říct, a dost rychle si ty volný konce spojí a udělá obrázek, očima mu proběhne něco zvláštně tvrdýho, na chvilku vypadá vážně jako někdo, kdo se nezastaví naprosto před ničím, a v pohledu se mu na vteřinu mihne hladová touha po smrti, momentálně konkrétně její+ No nejsi ty ale jedinečná sněhová vločka. +poznamená pobaveně, zvedne ruku, na který má prsten, ukáže jí dlaň, že v ní nedrží zbraň, a hřbetem ji pohladí po tváři, hezky od ucha k bradě, a dá si dost záležet, aby se přitom chladným stříbrem prstenu pořádně otřel o její kůži; jednoduchej test na potvrzení domněnky, ze kterýho se nejde vykroutit. jakmile uvidí, že stříbro funguje, a ona sebou škubne, mezi žebra se jí bleskově přitiskne hlaveň pistole, zkušeně v úhlu, kterej by srdce neminul, tělem ji tiskne ke zdi tak, aby jí přiskřípnul ruku na pažbě Deserta mezi tělo a zeď, a druhou ruku svírá za zápěstí taky na zdi, stříbrnej náramek nebezpečně blízko její kůži+ a-ah... +zavrtí lehce hlavou nad sebenepatrnějším pohybem, kterej by snad chtěla zkusit+ stříbrný kulky. +poznamená s mírně sadistickým úsměvem+ Řekni mi...+nakloní se k ní blíž, až se jí dívá do očí z hodně nepříjemný blízkosti+ Proč bych neměl stisknout spoušť. +zeptá se a vypadá fakt zvědavě+

[Rebecca Altamirano]

+okamžitě ví, že je všechno v hajzlu a že to posrala. Prudce škubne hlavou do strany, co nejdál od toho prokletýho stříbra, což jí nijak zvlášť nepomůže, protože už jí špendlí ke zdi a mezi žebra se jí tiskne hlaveň, od které páchne stříbro úplně stejně. Když se jí stříbro přitiskne ke kůži, celé tělo se jí napne bolestí, ale nevydá ani hlásku.+ Vůbec netušíš, jak moc. +zavrčí skrz zaťaté zuby a probodává ho zuřivým, nenávistným pohledem.+ Protože...+přiblíží i ona tvář ještě o kousek k němu a očí jí z náhlého vzepětí adrenalinu planou sytě jantarovou barvou+ ...by to byla největší chyba tvýho života. Právě jsem se vrátila z přátelské návštěvy právě těch Japonců, které jsi už zmínil. +usměje se studeně+ A věř mi, že na světě není jediný místo, kde by ses před nimi mohl schovat. Nemáš tušení, koho bys měl až do smrti za zadkem...+stále ho propaluje těma zlatavě se lesknoucíma očima, na rtech jí zahraje nepatrný úsměv+ Kdybys mě opravdu chtěl zabít...jsem už mrtvá. +vydechne a její horký dech provoněný bourbonem mu pohladí rty.+

(tak a doufám, že je v tomhle opravdu takový, jako ona. Když chce zabíjet, zabíjí. Když mluvit, mluví )

[Jade]

(to si piš, on chce fakt moc vidět ten meč. )

+celým tělem vnímá její reakce, jak je napjatá, a čeká na jeho chybu, a hluboce se nadechne nosem, jako by chtěl nasát její vztek a někde hluboko pod ním možná záchvěv strachu+ Hmm... +protáhne a tváří se, jako by to zvažoval+ Tak Japonci... +přejede rty úplně těsně nad její čelistí, když ji má tak hezky bezbrannou, nemůže toho nezneužít + Víš, já vážně špatně snáším, když mi někdo lže. +poznamená konverzačním, skoro vřelým tónem; jeho rty se přesunou nad druhou stranu obličeje, a špička jazyka se přitiskne neomylně do otevřené rány, aby to zabolelo, a slízne trošku krve - pro: rozkoš, proti:bolest. nepatrně se pohne, tělo pořád přitisknuté k jejímu, jako by si teprve teď uvědomil jejich pozici, a že pro náhodný kolemjdoucí by nejspíš vypadali jako pár, co to nevydržel domů+ Chci vidět meč. +poznamená si jakoby pro sebe, jeho zuby sklouznou na kůži jejího krku a sevřou se tam,na hraně příjemné bolesti+ Ale nechat žít upíří děvku, nehryzalo by mě svědomí? +zeptá se řečnicky a hlaveň pistole se jí zavrtá do žeber způsobem, co svědčí spíš o tom, že se rozhodl ji prorvat skrz kůži až k vnitřním orgánům; pro: rozkoš, proti: bolest+ Hm hm hm... +zavrtí hlavou, jako by se rozmýšel, jestli si vezme černý nebo modrý džíny, oči mu živě blýskají, a rozhodně vypadá, že si takovou moc nad ní extrémně užívá, horký dech jí vystoupá po krku a rty pohladí lalůček ucha+ Nikdy jsem nešukal upírku. +protáhne jí do ucha s vyzývavým podtónem potichu, než se trochu odtáhne, jen obličejem, tělem ji pořád drží+ Holce z obchodu dlužím odměnu za sjednání schůzky a diskrétní služby. +poznamená a pobaveně si ji prohlíží+ Tak to považuj za vyrovnané. +usměje se jedním koutkem a pak ji pomalu pustí, zašlápne vajgl doutnající na zemi a úplně v klidu zastrčí pistoli do pouzdra, jako by se nic z toho vůbec nestalo+

[Rebecca Altamirano]

Jenomže já jsem ti přece nelhala. +usměje se, protože to je čistá pravda a i on to musí vědět. Dokonce i to svoje pravý jméno mu řekla, narozdíl od něj Když ucítí špičku jeho jazyka v čerstvé ráně, nedokáže potlačit zachvění, které jí projede celým tělem, z části z bolesti, z části ze vzrušení, jak si sama vztekle uvědomí. Tlumeně zasténá a ke zdi se tiskne tolik, jakoby se skrz ní chtěla protlačit na druhou stranu. Když přizná, že chce ten meč pořád vidět, ušklíbne se, ale nepřizná, že právě v téhle chvíli by jí největší radost udělalo seznámit ho s katanou intimněji, než by mu bylo příjemný:D+ O tvý svědomí fakt obavy nemám. +odsekne a není pochyb, že tím myslela, že si nemyslí, že by nějaký svědomí měl:D Když se mu dívá do očí a vidí, jak moc si tohle užívá, náhle jakoby viděla jiné modré oči, mnohem studednější, ale s naprosto totožným výrazem, z doby dávno minulé, ale na které nikdy nezapoměla. Velmi staré a vybledlé vzpomínky jakoby náhle vypluly napovrch, spolu s malou, vyděšenou šestnáctiletou holkou. Srdce jí buší v divokém staccatu a dobře ví, stejně jako on, že je to strach. Ne z něj, ale z minulosti, kterou právě vytáhl zpátky k životu. Je to sice jen okamžik, než znovu přinutí tuhle starou špínu zmizet hluboko ve svém podvědomí, ale stačilo to na to, aby ho za to upřímně nenáviděla. Nad tím jeho samolibým prohlášením se jen pohrdavě ušklíbne+ A proč myslíš, že by se to mělo změnit? Já zas nešukám s rasisty, co se mě snažili zabít. +když jí pomalu pustí, fixuje ho pohledem, i po tom, co pistoli schová+ To se mi fakt ulevilo, že si nic nedlužíme. +ušklíbne se sarkasticky, v příštím zlomku sekundy zprudka mávne rukou, což mezi nimi vytvoří mohutné štítové kouzlo, až ho to odmrští na druhou stranu uličky a v další vteřině se přemístí přímo do Guns. Zůstane po ní jen závan exotické vůně a magické energie, kterou po celou dobu pečlivě potlačovala, aby nedala najevo i tohle překvápko +

+okamžik po té, co zmizela se tam objeví obrovský stříbrný vlk, její Patron a promluví na něj jejím hlasem, prodchnutým vztekem+ Na ten meč se přijď podívat zítra ve čtyři odpoledne. Do Guns. +a s tím se i Patron rozplyne v obláčku stříbrného dýmu+

(ufff, tak to bysme měli, sakra snad neva, že jsem Beccs pro dnešek odklidila, ale nemyslím, že by zvládala dýl krotit touhou seznámit ho s českými Libra Snail náboji )

[Jade]

+na nohy se dostane poměrně rychle, rozhlídne se okolo, jestli nepřilákali pozornost nikoho z okolí, a s mírně arogantním úsměvem se přemístí do hotelu+

[Rebecca Altamirano]

Hmpf +zamručí jen, protože jemu je jasný, že musí vypadnout.+ Fajn. Tak mi můžeš udělat Uber +dodá milostivě a jak se to tam začne venku z druhý strany víc ozývat.+ Asi dřív, než později. +A teda hlavním vchodem nemůžou, takže čeká na ni, co on ví, kde má zaparkováno. Nicméně v hlavě má spoustu otázek, které budou v průběhu večera zodpovězeny.+

Jo, rozhodně radši dřív. +pousměje se jedním koutkem, než projde kolem něj, znovu překročí mrtvolu, jejíž krk rozhodně nesvírá úhel slučitelný s životem a projde úzkou, špinavou boční uličkou, která je částečně schovaná za jedním z kontejnerů. Na konci ji sice uzavírá drátěný plot, ale to jí a určitě ani jeho nezastaví; obratně vyleze nahoru a na druhé straně seskočí na zem. Počká až učiní totéž a další ulička už ji zavede k jejímu černému Chargeru, zaparkovanému dvě ulice od hospody. Někde za nimi je tlumeně slyšet povyk z právě objevené mrtvoly, ale to už jim starosti dělat nemusí. Nasedne za volant, nastartuje a když si nastoupí i on, šlápne na plyn a vyrazí pryč. Když projíždějí kolem hospody, rojí se to tam mafiánama i křivýma poldama, kteří jsou na mafiánský výplatní pásce.+ Myslel sis, že už tady na tebe za těch pár let zapomněli? +zeptá se po chvíli, aniž by spustila oči ze silnice. Po pár minutách se dostanou ještě do trochu zapadlejší části města až nakonec zastaví kousek od jejich cíle. Vypne motor a podívá se na něj, trochu zkoumavě, jakoby se snažila odhadnout, jestli toho, že ho sem vezme, nebude litovat+ Tohle místo je...speciální. Je to přísně neutrální území...ale nej tak docela pro lidi. +řekne nakonec i když ví, že to zní dost podezřele.+ Pokud možno s nikým nenavazuj oční kontakt. A ať uvidíš cokoliv, nereaguj. Nezasahuj. +dodá ještě, než vystoupí, auto si zajistí jednou nenápadnou, ale docela ošklivou kletbou a zamíří ke vchodu. Nechá jen na něm, jestli půjde s ní, nebo si to rozmyslí. Vůbec by se nedivila, kdyby se otočil na patě a zmizel ve tmě. A asi by mu to ani neměla za zlý...+