*koukne na kufřík, na Man, na tu roztomilou kostičku...na auta a pak pod sebe* Hm...*pousměje se nehezky, vytrhne kufříku zámek, otevře ho, vyndá čip a podá ho Man* Pohlídej to, prosím tě...co s tím, budeme řešit pak...*do kufru vhodí kostku céčka a utržený zámek* Dolů...*kývne ke kanálu, co na něm předtím stál, jak je tam kolem bordel, nebylo ho skoro vidět*
ale no táák...*zamrčí Man* zase spodem? Tobiáši, jdi první...*přehodí to na něj*
Já? jestli půjdu první já, vylezem v Číně. *poznamená, zatímco otevře poklop*
Stačí dolů...Londýn bude mít podobnou síť podzemí, jako jsme zvyklí z domu...prostě na mě počkejte...*zavrtí hlavou, počká, až slezou všichni po úzkém žebříku a pak zmáčkne knoflík, zaklapne kufřík a ten hodí ztemnělou nocí pod kola opodál stojících aut. Nečeká, co to udělá a seskočí za ostatními dolů, deklem zas kanál za sebou zavře*
*temným podzemím, kde není vidět skoro na krok se nese smrad a pískot krys...pak se shora ozve tlumená rána*
Fuj, něco přese mě leze...*ozve se Man*
To jsem já...*odpoví Tobiáš*
Tak se na mě laskavě nelep...
Jak..co...je tady tma jak v prde-
Ale no tak...*ozve se žebříku Postrach*
Ty vážně nic nevidíš? *zeptá se Man trochu nejistě*
V takhle úplný tmě? Ne...*odsekne nabručeně a skoro ho napadne, že je škoda, že už v sobě nemá tu jadernou elektrárnu, že by si přisvítil
*
Hm...*nakrčí čelo, mávne rukou a nad hlavou se jim vyloupne bludička slabého světla*
Jdeme...*sleze za nimi* dokud mají nahoře dost práce...*přehlédne je přes to slabé světlo a vyrazí neomylně jedním směrem*