Byron píše:To mám, kočko. +přikývne a políbí ji taky do vlasů a pak na tvář+ Ale co s tím, třeba to zas bude a tohle je jenom takový období no. +povzdechne si a koukne na ni+ Co ty myslíš?
já myslím... +pokrčí rameny, a kreslí mu přitom kolečka na paži+ no, já myslím, že jsem asi málo dospělá na život. +uculí se trochu+ víš, já tě miluju, jak nikoho, a nechci bejt s někým jiným, asi už nikdy. +kouká mu na kůži zblízka a maluje tam neviditelný tvary+ a je to hezký, když jsme spolu a tak. a bylo to tak děsně pěkný, protože jsme se jenom flákali a když se nám chtělo, sebrali sme se a jeli jsme třeba do vegas, protože se nám prostě chtělo, a nebylo nic jinýho než my. +usměje se, a dá mu na to předloktí pusu+ jenže takhle se život nežije, že jo. Teda ne jenom takhle. život je platit včas daně a vstávat dřív jak ve dvě odpoledne a převlíknout se z pyžama do oblečení, a malý bytosti, co umřou když je nenakrmíš, ať už to sou kočky nebo děti nebo bylinky na okně. +uculí se na něj+ a většinou je to hezký, to jo, ale někdy je to taky docela mazec. +pokrčí rameny+ mně baví chodit do školy a učit se nový věci, a moc mě baví mít čajovnu a v ní spokojený lidi, a taky mě baví ti vařit večeře a žehlit košile, ale prostě jenom... občas, chápeš? +pousměje se+ baví mě to dělat když se mi zrovna chce, a ne každej den protože musím. +zafrfňá+ road tripy po americe sou děsně super, ale není to jenom o nich, pak sou tu ty další věci, povinnosti a tak, a já mám dycky takovou velikánskou potřebu něco dokázat a bejt důležitá a šikovná a oblíbená a všechno na světě zvládnout, ale zhruba ve třetině zjistím, kolik je s tím práce a energie, a už to dělat nechci, jenže to už většinou musím, a najednou je to všechno strašně dospělý a děsivý. +zazubí se na něj+ takže sem furt tak rozpůlená na dvě půlky, napůl tě chci sebrat a protáhnout městem a děsně se opít, nechat se potetovat a proležet půl noci zkouřený na greenwichským kopci, kašlat na všechno co není ty nebo já a bejt prostě jenom kluk a holka co se do zblbnutí milujou a vždycky budou a občas si to rozdaj na chodbě před bytem, protože to nemůžou vydržet dovnitř. ale na druhou stranu s tebou chci mít rodinu jak z katalogu, žít v krásným domě a vařit velký snídaně, mít na okně bylinky a ráno se třeba pěkně klidně pomilovat ve sprše, poslat děti do školy a dopoledne pracovat na terase, a mít úspěšnej podnik a spokojený manželství a šťastný děti, vycházet s tvojí mámou, udělat si diplom a mít za sebou řádku nějakejch dosaženejch milníků a bejt obdivuhodná. No a když začnu pracovat na jednom, tak chci to druhý, a naopak, a mám takovej pocit, že to asi znamená, že jsem furt ještě nedospěla. +uculí se a dá mu pusu do dlaně+ a podle toho co zrovna chci, chci různý věci taky od tebe, a proto to někdy vypadá, že nikdy nemůžeš udělat nic správně, protože já vlastně nevím co chci. +pousměje se+ Někdy chci prostě nic neřešit, na tejden se zdejchnout a proslouložit ho s tebou někde na cestách, a někdy chci s tebou něco budovat, život a budoucnost, a samotnou mě to frustruje, že to nedokážu nějak ustálit. protože ať děláme cokoliv, neumim v tom bejt šťastná a tluču se o zdi toho, co zrovna stavím. +koukne na něj+ chci s tebou mít dítě, ale na druhou stranu se bojím, že mě ukotví v jednom tom scénáři a už se z něj nikdy nedostanu. +pohladí ho tam+