Dublin - město

[Rebecca Altamirano]

+přikrčí se za dveřmi a počká až V. projde kolem; zaslechne tu hamletovskou otázku, kterou položil sám sobě a pobaveně nad tím zavrtí hlavou. Když rozkopne dveře a hned začne smraďochy efektivně likvidovat, využije toho a tiše vyklouzne na chodbu. Zůstane stále pod zastíracím kouzlem a pozoruje to představení, přemýšlejíc, jestli se zapojit nebo ne. To ovšem místo ní vyřeší jeden vyšisovaný chlápek, který se rozhodne spasit svoji bílou kůži útěkem. Ve zlomku vteřiny se Becca rozhodne; zastírací kouzlo pomine zároveň s tím, jak uchopí chlápka za ruku, prudce jím smýkne kolem sebe a praští mu obličejem o stěnu, až do ní udělá slušnou prohlubeň vyplněnou černou, olejovitou tekutinou, která se smraďochovi vyřinula z nosu a z puklé lebky. Nevypadá sice, že je mrtvý, ale prozatím je přinejmenším neškodný. Nicméně jistota je jistota a tak mu vpálí dvě kulky zezadu do hlavy. No, bezhlavy už asi vážně moc škody nenadělá.+ Tady ti něco uteklo, mistře. +ohlédne se po Vishousovi, jakoby na tom, že tam je, nebylo vůbec nic divnýho.+ Teda skoro...uteklo. +opraví se samolibě a přišlápne škubající se bezhlavý trup k podlaze+ Ti maj ale kořínek...+zamračí se a nespokojeně si tělo prohlíží+

[Vishous]

+Dělá to, co umí nejlíp. Maluje. Vskutku, bílé stěny pokoje v okamžiku halí surrealistické obrazy, když se tak nad tím jeden zamyslí. Pěkně Lup, zlomení končetiny, Prásk o zem a Bum, bílé světlo. Všechno jde dobře až do okamžiku kdy k němu dozní výstřel. Automaticky se vrhne po střelci s dýkou připravenou na další hostinu.+ Co tu kurva děláš?! +ucedí skrze zuby vytočeně, jak v něm bouří adrenalin, pak se podívá dolů k nohám a zase na ni, a zase dolů, načež klekne na jedno koleno a plavným pohybem paže probodne hrudní kost a puf... je fuč. Zbyla po něm jenom mastná kaluž černé krve.+ Budu hádat +pořád ta slova zní jak kdyby je drhnul na skřipci.+ Šla jsi jen tak kolem, a rozhodla ses zajít na kafe co? +zadívá se na ni upřeně a to že je nasraný jak sviňa je absolutně zjevné.+ Ty se prostě vážně chceš nasrat do války, po který ti nic není. +Jo nechápe to.+ Slova drž se dál ti asi nic neříkají. No smůla. Vidělas cos chtěla, a teď zdarec. +Rychle prohledá místnosti, až najde, světe div se, v kredenci nad kuchyňskou linkou sbírku hrnků. Jackpot. Pak ještě pokontroluje mobili a posbírá je.+ Když dovolíš, jdu na večeři +v 5 ráno.+

[Rebecca Altamirano]

+jak se k ní tak najednou vrhne s černou dýku v ruce, skoro by se až lekla, ale nějaký šestý smysl jí prozradí, že jí nic neudělá. A tak se ovládne a ani mu nezamíří svoji zbraň do obličeje a prostě jen stojí na místě a společensky se na něj usmívá+ Skoro jsi to uhádl, mistře. +souhlasí vážně+ Ale místo toho kafe bych radši něco ostřejšího. +koutky jí trochu cuknou a pak koukne dolů, jak škubající se mrtvolu probodne. Záblesk oslepujícího světla jí skoro vypálí oči, jak to nečekala+ Aha, tak specifický způsob likvidace. To je dobrý vědět. +prohodí zamyšleně, když rozmrkala mžitky před očima+ Víš, radši se do ní naseru za svých vlastních podmínek, než aby mě pak kousla do zadku, až to nebudu čekat. +společenský úsměv je pryč; když chce být osina v zadku, klidně. Tuhle hru můžou hrát oba:D+ Ale jo, ty slova jsem zaslechla, ale s příkazy, zákazy, nařízeními nebo i doporučeními mám obecně celkem problémy. +pokrčí omluvně rameny, ale omluvně se rozhodně netváří:D Následuje ho jakoby nic, když prohledává pokoje a nad hrnky zvědavě zvedne obočí+ Asi mi neřekneš, co v tom je? +optá se konverzačně, ale kladnou odpověď ani nečeká+ Na večeři? Spíš snad na sní...+pak jí to dojde+ Aha jasně, jedeš podle obrácenýho režimu. Nezáávidím...+protáhne významně a zastrčí si zbraň zpátky do pouzdra+ Takže řekneš mi už co jsou zač? Ušetřilo by mi to čas i pár hodin strávených výslechem. +nadhodí neutrálním tónem+ Ne tvým, samozřejmě. +dodá ještě, aby nedošlo k nedorozumění:D+

[Vishous]

Tady nic ostřejšího nenajdeš +odfrkne jí a dělá si svoje.+ jasně, jsi prostě zvědavá ženská, emancipovaná až na půdu +protočí oči, ale pak dodá.+ Jo, zabít je, je docela kumšt, maj celkem výdrž, jak jsi sama mohla vidět a zkusit. +pak se k ní otočí a ukáže na ni dýkou.+ To je tvůj problém, že se neumíš... podvolit +dodá nakonec s lehkým úsměvem v koutku, jako by ho napadlo absolutně jiné spojení, než měl zrovna na mysli.+ To víš, jsem vodník a má obrovskou kolekci dušiček a tyto mě chybí do sbírky. Cvak, cvak, žárovička. +opět protočí oči, protože si myslel, že jí to došlo už při předchozí konfrontaci. Protáhne se na chodbu a jde ještě dolů vybílit kanclík od techniky.+ Máš tu auto? +odpoví jí otázkou, protože s těma krámama se prostě nemůže odhmotnit. Pak se zastaví, docela těsně naproti ní a z tý svý výšky se jí dívá do očí.+ A koho přesně bys chtěla vyslíchat, mrňavá co? +zas má ten svůj xichtík a oči mu lehce lehoulince svítí.+

[Rebecca Altamirano]

+poznámky o emancipaci jí nestojí za reakci a tak se prostě tváří, že to neslyšela+ To není problém, ale výhoda. +odsekne a způsob, jakým to slovo vyslovil, se jí z nějakýho důvodu ani trochu nelíbí. (asi šestý smysl:D)+ No, nějakou sbírku určitě mít budeš, ale dušičky to nebudou. Kromě toho ty ani nejdou uchovávat. +ušklíbne se+ Osobně tipuju usekaný a vysušený hlavy. +dodá kousavě a koutek jí trochu cukne+ Nemám, auta by sis všiml...+zavrtí hlavou a pak po něm střelí pohledem+ Teda asi...i když jistá si už taky nejsem. +když do ní může rýt on, může ona taky:D+ Koho? No většinou je pro informace nejlepší jít přímo ke zdroji. +pokrčí rameny, jakoby o nic nešlo a ten jeho pohled opětuje+ Hele, co máš pořád s mojí výškou? Jestli mě to mělo urazit, tak je mi líto, ale už jsem si celkem zvykla, že jsem většinou nejmenší ve třídě. +ušklíbne se a v očích jí pobaveně zajiskří+

[Vishous]

+Chvilku se přemáhá, ale jo, pak se začne normálně regulérně chechtat.+ Ty seš srandovní! +podotkne jako by to nebylo zjevné.+ Sakra, škoda, to si budu muset švihnout abych nedošel ke krásnému opálení, když budu tahat tohle přes celé město. +Zamrčí.+ No ty jsi totiž tak mrňavá, až jsi zcela k přehlédnutí, mimochodem jak bylo za komínem, chvilku jsem si myslel, že to byl Santa Claus. +Mrkne na ni. A pak jeho výraz vystřídá zaujetí.+ Chceš mě vyslíchat? +sevře pěsti kolem dýk, ale ne že by chtěl útočit, spíš z nějakého jiného důvodu.+ To by mohlo být celkem zajímavé. +Broukne trochu zastřeným hlasem, z kterého sex přímo kape.+ Malý ženský jsou sexy +pokrčí rameny a vykročí směrem k "domovu"+ A baví mě si tě dobírat.

[Rebecca Altamirano]

Jsem ráda, že jsem tě pobavila. +střelí po něm zamračeným pohledem+ Nabídla bych ti, že ti to vezmu, ale mám dojem, že by to bylo zbytečný. +nadhodí ledabyle, zatímco svižným krokem zamíří zpátky k hotelu+ Haha, dobrej pokus, mistře, ale to tvý překvapení, když jsem se tam objevila nad smraďochovou mrtvolou, bylo skutečný. +přivře oči a samolibě se ušklíbne; prostě ví jistě, že ji určitě neviděl a tečka:D+ A mám dojem, že do tý tvý výšky taky informace doléhají se zpožděním. +zaryje si s gustem a protočí oči+ Řekla jsem, že tebe ne, takže si nech zajít chuť, cukrouši. +zvedne koutek rtů v křivém úsměvu; tváří se sice, že je těžce nad věcí, ale z toho jak ta věta vyzněla, musí vynaložit značné úsilí, aby potlačila zachvění, které jí proběhlo tělem. Zamračí se a její obvyklá nedůvěřivost se znovu ozve.+ Aha, no vzhledem k tomu, že proti tobě je malá drtivá většina, nic moc to neznamená. +smete tu lichotku bez mrknutí oka. Něco v jeho chování, v jeho očích, jí nutí bůhví proč držet si odstup, ale zároveň jí jeho arogance hrozně dráždí. Smrtící kombinace:D+ No, tak to se dobře bavte, mistře. A užij si východ slunce. +usápne jízlivě a vteřinu po té se přemístí. Samozřejmě ale ne přímo do hotelu, ale jen o kus dál, do jedné z bočních uliček, protože o tu reakci rozhodně nechce přijít. Taky si ho asi ráda dobírá:D+

[Vishous]

Och, taková nabídka a já ji musím odmítnout +podotkne se smíchem. A s potěšením si užívá to, jak mu to pěkně vrací, skoro se cítí jako doma s Butchem.+ To je tvoje škoda malá drtivá většino, ještě bys ráda +rázuje si to a na zátylku začne pociťovat nepříjemné mravenčení a ještě přidá do kroku. Ještě pár bloků, nebo ulic nebo jak tomu tady v tom městě říkají a začíná mu být jasné, že to bude fakt o fous, když mrňavka zmizí.+ Jasně, bude to prima +zaskřípe zubama. A když se rozhlídne obezřetně kolem a zjistí, že na ulici nic moc nikdo není, tak se rozběhne. Ježiš jak by se Butch smál! A ten prevít Lassiter, a Rhage, kdyby ho viděli. No potěš! V duchu si zatraceně nadává, že příště se vysere na nějaký pitomý obchůzky a pojede na motorce. Aspoň, nebo si sežene auto. Jakmile míjí uličku, kde je Beccy, tak smykem zastaví!+ Ty seš ale mrcha. +Ucedí, a pak ho začne dohánět zase slunko, tak zas nabere rychlost.+

[Rebecca Altamirano]

Tvoje chyba. Paličatost je někdy fakt na obtíž. +že to říká zrovna ona:D+ No jasně, Casanovo. Trocha zdravý sebekritiky by ti neuškodila. +odfrkne si, ale koutek jí trochu pobaveně cukne+
+sedí v uličce na železném požárním schodišti a opravdu dobře se baví. Slyší jeho těžké kroky, jak běží ulicí a nadává a fakt si to až neslušně užívá+ Nono, jen utíkej, kocoure, bude to těsný. +zazubí se na něj, když míjí její uličku a ta procítěná nadávka jí pobaví ještě víc. Ono se to taky umí vztekat, rozkošný:D Přemístí se až před vstupní dveře hotelu a hodlá si ho vychutnat až do sladkýho konce. Cítí jak slunce pomalu stoupá nad obzor a zbývají opravdu jen minuty do chvíle, než se zlatavé paprsky rozlijí po budovách; zahlédne ho, jak vběhl do ulice a na chvíli se lekne, že to fakt nestihne. Nakonec ale doslova v poslední vteřině vpadne do dveří, Becca hned za ním a zabouchne za nimi dveře. Rychlým pohledem se přesvědčí, že tam poblíž není žádný host a mávnutím ruky zatemní všechna okna, protože je jasné, že až do suterénu, kde už nejsou okna, by to bez menších popálenin nejspíš nestihl.+ Gratuluju, vyhráváte první cenu, mistře. +neodpustí si ještě poslední rýpnutí, spoléhajíc na to, že už nebude ztrácet čas a zapadne rovnou do svýho opevněnýho krytu:D+ A kdybys nebyl paličatý pitomec, mohl sis tenhle městský závod ušetřit. +dodá ještě nanejvýš kousavým tónem a oči jí jiskří pobavením. Aneb kdo se směje naposled...+

[Vishous]

+Zdrhá jak kdyby mu za patama hořelo, což se za malou chvilku můžu opravdu stát, protože cítí, jak se mu kůže začíná nepříjemně napínat a bolet.+ Kurva, do prdele, zasraný slunko, +proběhne kolem té malé potvory do hotelu, vědom si toho, že to opravdu nestačí, ale pak se jako zázrakem zatemní všechna okna. V se svalí na zem a hrudník se mu mocně zvedá.+ Měl bych kurva přestat kouřit. +Pak se na ni podívá.+ Dlužím ti, ale kdybys mě nezdržovala byl bych dávno zpátky. +Tolik k jeho vděku. Ale vědom si toho, že to zatemnění se kdykoliv může zase ztratit...+ pojď +zvedne se a zamíří do suterénu, a je jen na ní, jestli půjde, nebo nepůjde. Ona chce odpovědi na své otázky.+