Dublin - město

[Gabriel]

To rozhodně. +souhlasí tlumeně a když tak nespokojeně zavrčí, vědoucně se usměje+ Víš jak je to s tou oddalovanou touhou... +přivře oči a sjede ji významným pohledem; pustí se do jídla pak se na ni zadívá a koutek se mu zvedne v křivém úsměvu, jakoby přesně věděl, na co myslí+

[Syriana Spinnel]

+Naprosto frustrovaně začne baštit ale normálně ji ta skvělá sýrová pizza nečiní žádné uspokojení, jako obvykle.+ Hm? hromadí se v tobě až nakonec vybouchneš? nebo shoříš zaživa? +pak se ale posuměje a nemůže si pomoct.+ Už jsem ti řekla, jak jsem ráda že jsi tu? bys mohl srovnat toho prevíta, co mám ve sklepě +zazubí se, vědoma si že odpálila atomovku. To má za to jídlo muhaha.+

[Gabriel]

To zrovna ne. Jen si to pak mnohem víc užiješ. +ďábelsky se na ni usměje a v poklidu zlikviduje poslední kousky steaku i zeleninky:D+ Zmínila, ale klidně to můžeš opakovat, rozhodně se to neomrzí. +uculí se na ni, ale vzápětí mu úsměv zamrzne a opadne+ Jakýho prevíta?! Někdo tě obtěžuje? +zeptá se nebezpečně tichým hlasem a někde hluboko v hrudi mu zatím tlumeně zarezonuje hluboké zavrčení+

[Syriana Spinnel]

Tak to už se nemůžu dočkat, což očividně tím svým ultra citlivým čumáčkem cítíš +ještě zbývá půlka pizzy a ona už prostě nemůže a tak se na něj poněkud zoufale podívá.+ Ráda ti to budu říkat každých pět minut, abys na to nezapomněl.. +aj waj je to tady.+ ehm.. +jak to na něj vybalit aniž by měl infarkt?+ Ukázalo se, že na mě vlastně neleze chřipka +začne obšírně, a ten jeho pohled...+ lásko zhasni ty svoje halogeny +řekne mu tiše, protože chudák číšník si málem kákl do gatí.+ no, tak máme hosta který mi vlezl do hlavy, zdemoloval pokoj a poslouchá myšlenky. +Možná že čím rychlejc to řekne, tím menší peklo vypukne.+ Ale Beccy už ho zpracovala +dodá rychle.+ Takže můžeš být... +no říct v klidu se asi neodváží.+

[Gabriel]

+zvedá obočí stále výš a čelist mu poněkud tuhne+ Takže ti jen tak, ze sportu, lezl do hlavy nějakej cizí týpek, jo?! +zavrčí a je vidět, že fakt celkem zuří+ To je od ní hezký, že ho zpracovala, ale možná bych s ním měl hodit řeč sám. +nadhodí pořád tím znepokojivě tichým hlasem; pak ji přišpendlí očima do židle a rty mu zvlní opravdu vlčí úsměv+ A nebo mám ještě lepší nápad. +nakloní se k ní a zadívá se jí do očí+ Posadím tě do auta a odvezu s sebou domů. Co ty na to? +zlehka se otře svými rty o její a když se zase odtáhne vypadá, že by to docela klidně udělal. Teď hned:D+

[Syriana Spinnel]

Ne že bych se ho chtěla zastávat, ale on to ne uplně dokáže ovládat.. +kouká všude možně jen ne na něj+ a abys věděl tak ode mě dostal pěkný dělo. +Aby si jako nemyslel, ale je fakt vzteklý.+ Fajn, běž, dělej co potřebuješ aby ti bylo líp +rezignuje a nakonec si řekne, že by to možná nebylo na škodu, i když pak si vybaví tu Vishousovu pracku... a podívá se Gabrielovi zas do očí a ztuhne pod tím jeho vlčím úculem. Chvilku to prodýchává, ale nemá nad čím přemýšlet.+ fajn, jedem domů. +povytáhne jen obočí, jestli to myslí jako vážně.+

[Gabriel]

No to mi teda srdce puká soucitem...+ušklíbne se sarkasticky+ To je dobře, škoda, že jsem to neviděl. +blýskne mu v očích a když se tak na něj podívá, trochu vychladne+ Vážně? +zvedne vyzývavě obočí+ Tvé přání budiž splněno. +zazubí se na ni; mávne na číšníka, zaplatí a dojdou zpátky k autu. Zase jí pomůže nastoupit a chvilku se proplétají městem, až dojedou do centra města. Nejede ale k hotelu, aby si třeba vzala nějaké věci - nakonec všechno potřebný má i u něj:D - ale zamíří k jedné z moderních budov a zajede do hlídaných, podzemních garáží. Zaparkuje a pomůže jí vystoupit, očividně si užívajíc její překvapení+ Koupil jsem tady byt. +dodá na vysvětlenou, jakoby o nic nešlo+ Ale dnes jedeme opravdu domů. Nebo spíš letíme. +zablýskne mu v očích a odvede ji k výtahu, který je vyveze na střechu. Tam čeká vrtulník, v kabině sedí chlápek a čte si nějaký časák. Když uvidí Gabriela, odloží ho a zazubí se na ně+ Syr, to je David, Třetí ve smečce. +představí je+ Má spoustu užitečných dovedností a mimojiné umí řídit tuhle bestii. +uculí se a až se z toho šoku vzpamatuje, pomůže jí nastoupit:D+

[Syriana Spinnel]

To že si přitom zlomila ruku mu už fakt dodávat nebude, protože i tak bylo řečeno až až.+ Vážně. +Usměje se na něj mile a v duchu si dělá poznámky, jak tak jedou autem co všechno musí zařídit přes mobil když bude pryč. Hlavně zavolat Beccy a Bjornovi... A pak je naprosto zmatená, v této části města se moc neorientuje. Otočí hlavu ke Gabrielovi.+ Zlato asi jedeš špatně.. +řekne opatrně pak regulérně vykulí oči, když vystoupí.+ Ty si ze mě děláš srandu +nevěřícně na něj kouká, a čeká kdy se začne smát, že je to fakt sranda a ono to nepřichází a nepřichází.+ Tys tu koupil byt. A auto. +začíná toho na ni být trochu moc.+ Och ježiši to nemůžeš myslet vážně +ano, daří se mu ji šokovat zas a znovu.+ Jak jako... +Pak s čirým zoufalstvím v očích uvidí vrtulník a naprosto vyzubeného pilota. Začne vrtět hlavou a kdyby ji nedržela Gabrielova ruka na zádech tak by utekla.+ Do tohohle mě nedostaneš, to je železo... gravitace... +A je vidět jak se oba dva na sebe podívají a očividně se baví.+ Já přijedu autem... +vypadá docela zoufale, když ji tam přece jen dostrkají. A když ji připoutají pětibodovým pásem jak ve sporťáku sevře je rukama až má uplně zbělané klouby.+ ty prevíte

[Gabriel]

Jo. Byt ti ukážu příště. +přikývne nevzrušeně+ Vlastně je přímo pod námi, ale prohlídka počká. I kolaudace. +blýskne po ní významným pohledem+ Řekl jsem si, že by mohlo být fajn, mít tady nějaký doupátko, mimo ruch hotelu. +vysvětlí jí své pohnutky, ale přece jen na ni trochu nejistě koukne, jestli třeba nebude naštvaná+ Chtěl jsem tě překvapit, proto jsem ti neřekl... +dodá jakoby na obhajobu+ Lásko, víš jak dlouho bys jela autem do Bucureště? +domlouvá jí něžně, zatímco jí utahuje pásy+ Slibuju, že to bude v pohodě. A nespadneme, Dave je profík, býval armádní pilot. Speciální jednotky. +snaží se ji uklidnit, jak jen to jde. Zabouchne dveře a sám se připoutá a pak ukáže Davidovi zdvižený palec. Nasadí si sluchátka a stejná nasadí i Syr, aby spolu mohli v tom hluku komunikovat.+ Neboj se, jsem tady s tebou. +usměje se na ni a stiskne jí něžně ruku+

+pak se už hladce a plynule zvednou do vzduchu, udělají otočku a zamíří na východ. Přes intercom může Syr slyšet Davidův vyrovnaný a klidný hlas, jak komunikuje s jednotlivými věžemi, které kontrolují vzdušné prostory, kterými prolétají a až sebere dost odvahy, podívat se ven, může obdivovat města a posléze i přírodu z velmi neobvyklého pohledu+

[Syriana Spinnel]

+Není naštvaná, jen je tak trochen v šoku.+ Tys pro nás koupil byt, kterej je přímo pod náma. +Zopakuje si to, jesti to správně pochopila, ale oči pořád upírá na tu bestii před sebou.+ můžu ti prosím odpovědět až zas budeme na zemi? nějak teď nejsem schopná... +snaží se vnímat jen jeho hlas, intonaci, barvu. Ale nemůže se prostě přinutit na něj pohlédnout i kdyby chtěla. Jakmile se vrtulník vznese do vzduchu všechno se v ní sevře. Zavře oči a představuje si, že není desítky metrů nad zemí, ale jede autem. Ne, nepomáhá to, protože přímo nad hlavou jí vrčí vrtule.+ Zlato, já mám hrozný strach. +Na škále od jedné do deseti by to očíslovala dvaceti. Otočí se na něj konečně a celou dobu letu už ty oči neodvrátí. Protože jen díky nim to přežije se zdravým rozumem. A ne, ven se rozhodně ani nemíní podívat.+