Město

[Syriana Spinnel]

Wrath: Ano. +ozve se taky konečně.+ I tak se to dá nazvat. Očistec to totiž rozhodně je. No cukrátko... +nakloní hlavu bokem a i když je slepý, lapí do svého pohledu Syrianin.+ to nebude jen tak... +pak se hlasitě, chraplavě rozesměje.+ skoro-tchýni +zavrtí hlavou a pak smrtelně zvážní.+ Stvořitelka už není. +zkonstatuje daný fakt, a když se tam objeví Lassiter, je to poslední kapka. Šokovaných výrazů, které bratři dozajista po jeho prohlášení mají, si nevšímá.+ Ladies, máte mé svolení... k čemukoliv co přivede toho božského bastarda zpátky mezi nás. Tohre?

Tohrment: +Ježiši-kurva-Kriste! co tohle je za zasraný den? nejdřív se mu vybaví všechny ty vzpomínky na Wellsie a ta bolest je stejně velká jako vždycky, Stvořitelka není a ještě se tu objeví anděl a tvrdí že... že může přivést V. zpátky? jako to je super, ale.... Prudce po Lassiterovi střelí pohled, tvář proměněnou v trvdou masku plnou nasrání. To není fér. To kurva není ani trochu fér. Jeho celá rodina... Když na něj zavolá Král, uvědomí si, že skřípe zubama.+ Ano, pane? +procedí namáhavě skrze zuby.+

Wrath: vezmi mě a George domů.

Tohr: pane, já...

Wrath: hned, bratře.

Tohr: +několikrát se musí hluboce nadechnout a vydechnout, přičemž zatíná pěsti.+ Ano, jdeme. +Na ostatní se ani nepodívá. Prostě nemůže, nezvládl by to.


Syr: +Instinktivně se natiskne trochu víc na Rhage, než je v zóně intimního prostoru.+ Jednu pusu bych myslím zvládla +zvedne k němu hlavu a lehce ho kousne do hrany čelisti.+ Tak co, světélkující frajere, co nám k tomu povíš? +zvedne obočí a chtě nechtě jí cuknou rty v úsměvu nad jeho zvezřením. Anděl boří veškeré idee o tom, jak by měl Anděl vypadat.+

Lassiter: +Vrtí se do rytmu hudby, kterou slyší asi jenom on.+ Jestli jsem si získal vaši pozornost, fifleny... Ano, Stvořitelka, není momentálně k dispozici, ale máte mě? +zatváří se nadmíru optimisticky, jako by jim sdělil best news ever.+ Stvořitelka sice už není, ale Svatyně ano. V chrámu pokladů, hledejte knihu. Moc jich tam není. Amalay a Phurry budou vědět kterou. Zbytek je na vás. +Přičemž se otočí na trio upírka, zrzka a Rhage. Věnuje jim jeden dlouhatánskej záhadnej pohled a v záblesku světla zas zmizí.+

Butch: Vážně toho bastarda nesnáším... +zamručí.+

[Rebecca Altamirano]

+začíná z toho mít trochu pocit, že spustilla lavinu. Tohrův výraz se jí ani trochu nelíbí, ale rozhodně mu to nemůže vyčítat. Místo toho se zadívá na krále+ A my uděláme cokoliv, aby se to povedlo. +prohlásí a rozhodně to zní jako slib. Vyprovodí ty dva, vlastně tři pohledem ze dveří a pak se podívá na anděla+ Tvoje zářivá osobnost je samozřejmě ve všech ohledech naprosto strhující, ale dovol mi jednu otázku. +usměje se na něj sladce+ Jak to sakra krucinál myslíš, že Stvořitelka zmizela?! Vždyť je Bohyně, jak si může jen tak zmizet a nechat rasu, který teda vymyslela pěkně zkurvený pravidla žití a rozmnožování, až po krk ve sračkách?! +vypadá, že je fakt naštvaná+ A co Omega? Ten zkurvenej zmrd asi nikam nevysublimoval, co? +ušklíbne se a se svým slovníkem si žádný starosti očividně nedělá+ Knihu, dobře. +vezme na vědomí a koukne na blonďáka, tulícího se k Syr. Nebo se Syr tulí k němu. Zamračí se trochu, páč je momentálně trochu trop na nervy:D+ Předpokládám, že ty víš, jak se do tý Svatyně dostaneme? +koukne na něj a pak na poldu+ Půjdeš taky? +zeptá se ho potom, protože si nějak neumí představit, že by zůstal tady a jen tak čekal+

[Syriana Spinnel]

+Zamračí se na Beccu zpátky, ale přestane se teda k blonďákovi tisknout a o krok ustoupí. Zapálí si a chvilku sleduje myšlenkové pochody svý kámošky a to, jak anděl zmizí.+

Rhage: +lehce neochotně Syr propustí ze svého objetí a jeho pohled ve stylu Later baby dává znát, že oni dva sakra ještě ani nezačali.+ Ano, abych potvrdil tvý výroky, Omega nikam nevysublimoval, nicméně Lessers je čím dál tím míň, a Omegu už jsme taky pěknou chvíli neviděli. A ano, vím, jak se do svatyně dostat. +Přikývne souhlasně.+

Butch: +Vrátí se ke svému starému poldovskému zvyku, a to je chodit po místnosti, zatímco přemýšlí.+ Nahoře ve svatyni vám nic nehrozí, tam s vámi jít nemusím. A ani nemůžu. +Dodá po chvilce, zatímco mu v hlavě šrotuje.+ Půjde s vámi Phurry. +Pak se zamračí.+ Zrzka by měla zůstat tady a pomoct mi nachystat bezpečný dům... +hodí po ní pohledem.+

Syr: Zapomeň, poldo. +Vycení na něj zuby, ale vzápětí jí dojde, že pro vyzvednutí jedné knížky vážně stačí tři lidi až až...+ Fajn, +zavrčí na něj, ne moc nadšeně.+ Ale nezapomeň, zmlátila jsem V. zmlátím klidně i tebe. +pošle mu vzdušný polibek.+ Kdy se do toho pustíme?

[Rebecca Altamirano]

Butch: Bezva, budu na to myslet. +ušklíbne se na Syr a pak se zadívá na Beccu. Sice ji pořád nemá rád, ale sakra, pokud dokáže přivézt Vishouse zpátky...asi je ochotný jí hodně odpustit...+

Becca: Fajn, to mi asi zatím musí stačit. A musíme doufat, že já tam nahoru můžu. +poznamená a při spojení "tam nahoru" trochu zkřiví rty. Má jít do jakési verze Nebe. Źivot má fakt zvláštní smysl pro humor+ Myslím, že hned. Už jsem ztratila až moc času a pokud jsem to dobře pochopila, moc času už V. nemá. A rozhodně nemám v plánu připustit, aby Vishous uvízl v nějaký vaší zkurvený verzi Očistce. +zavrčí a podívá se na Rhage+ Takže mi řekni, co se ode mě čeká. Umím poslouchat, když je to potřeba...+poznamená s nepatrným úšklebkem, z kterého by možná mohl být i pobavený úsměv, kdyby se trochu víc snažila+

[Rebecca Altamirano]

+Konečně, konečně je ten pekelný týden v L.A. u konce a pořád považuje za zatracený zázrak, že to byl jenom týden, protože ten případ měl parametry totální katastrofy. Doteď nemůže uvěřit, že sama neskončila v base, protože detektivu Hunterovi trvalo jen dvě hodiny, než odhalil, že soukromý vyšetřovatel Anita Fernandezová je jen maska, pod kterou se skrývá stejný monstrum, která sám obvykle loví. Nakonec byla nucena jemu i jeho parťákovi přiznat celou ošklivou pravdu o tom, kdo - nebo spíš co - je ona sama a hlavně ti, které oni musí ulovit. Nejhůř to nesl je parťák Carlos García, který si pořád, navzdory extrémnímu zlu, které už několik let prakticky denně vídal, udržel svou víru v Boha. Smířit se s tím, že upíři existují pro něj bylo těžké. Pro Roberta...no, jeho žádná víra nezatěžovala, takže to prostě přijal. A sama si musí přiznat, že právě díky detektivu Hunterovi ten týden nebyl...výhradně špatný. Jo, oba v určitý moment vyšetřování prostě potřebovali trochu upustit páru. To už je ale všechno minulost a ona je prostě ráda, že je doma. Zvlášť když jejich tryskáč konečně dosedne na runway patřící ke Guns, dorolují k hangáru a Marcus vypne motory.+ Home sweet home. +zadeklamuje a blýskne na ni zařivým úsměvem, když se nakloní z kokpitu do cestovního prostoru.+ Amen, vojáku. +vzdychne Bí, ale musí se na něj usmát.+ Díky, Marcusi, je s tebou radost cestovat a to dokonce i v tomhle pekelným stroji. +ušklíbne se a on se zasměje+ Kdykoliv k dispozici. +zasalutuje jí a Bí jen pobaveně zavrtí hlavou, než sejde po schůdcích na pevnou zem, v ruce tašku se svými věcmi a zamíří do garáží, kde nastoupí do svého Chargeru a vyrazí domů. Cestou ale změní názor a místo na Manhattan zamíří do trochu horších čtvrtí a zapadne do první random hospody, kterou potká. Má chuť chvíli prostě jen sedět, pít a znovu nasát atmosféru a ducha svého města. Sedne si k baru, objedná si dvojitého Jacka a v klidu popíjí. Na to, aby dala všem vědět, že je doma, bude čas za chvíli...+

[The Punisher]

+Dlouho nebyl ve městě. Vlastně skoro pár let. Jenže, život na vidlákově je fajn a lidi jsou milí, a člověk má klid, ale má ho až tak nějak moc. Ne vážně, bylo to fajn. Ale stačilo. Tohle zasraný špinavý město, plný divných lidí ze všech koutů světa mu chybělo. V jeansech, bundě s vysokým límcem a pevných botách, samozřejmě baseballkou na hlavě, jde ulicemi a nasává pachy svého města a cítí se... doma. Jó pivo by si dal. A tak vpadne do první knajpy, kterou potká. Tady si zřejmě ze zákazu kouření nic nedělaj, jak je tam modro. Objedná si pivo a sedne na jeden konec baru. V telce běží nějaký baseball, tak ho po oku sleduje. Klid. Všechno bude v pohodě. Jen si dá pivo.+

[Rebecca Altamirano]

+pozorovat svoje okolí prakticky neustále, zvlášť na takovém místě, kde se věci můžou zvrtnout během pár minut, má natolik zažité, že o tom ani nepřemýšlí. Ze svého místa má skvělý rozhled na většinu lokálu i na dveře, takže si ho všimne prakticky hned, jak se objeví. A i když ho viděla jen jednou a to před několika lety, okamžitě ho pozná. Jediný rozdíl je v tom, že dnes není pokrytý krví, ale ta aura potlačované agrese a násilí z něj vyzařuje úplně stejně, ačkoliv na první pohled vypadá, že ani není ozbrojený. Sama si ale moc dobře pamatuje, že to nepotřeboval. Tenkrát a ani dnes se na tom nejspíš nic nezměnilo. Znovu se rozhlédne po osazenstu hospody, jestli má jeho příchod stejný účinek jako tehdy, ale přinejmenším v tuhle chvíli se zdá, že buď ho nikdo ještě nepoznal a nebo prostě za ty roky zapomněli. Pak si ale v rohu místnosti přímo naproti všimne chlápka, který na něj upřeně zírá, telefon na uchu a očividně o jeho přítomnosti někoho dost rozrušeně informuje. Zdá se, že všichni asi nezapomněli a pořád tady má kostlivce, kteří s ním mají nevyřízený účty. Zatím ale nedělá nic, jen ho poněkud zaujatě pozoruje, poručí si třetí skleničku Jacka a v klidu popíjí...+

[The Punisher]

+Děvče za barem před něj postaví další pivo a zdá se, že to bude v pohodě večer. Opře se ramenem o zeď a rozhlídne se po hospodě. Přejede pohledem místní násosky, chlápky u hracích beden a i ty v boxech. Až na jednoho telefonujícího, co po něm čumí asi v pohodě. No jo, tak na čase zaplatit. Pak pohledem zalítne k tý ženský na baru a konečně mu dojde, že už ji viděl, kdysi. V jiným baru. To bylo to, co mu vrtalo v hlavě. Věděl, že ji zná. Jak jen se to jenom...+ Hej... +ozve se mu za ramenem.+ Půjdeš se mnou. +Tak zdá se, že týpek dotelefonoval.+ Sorry, s chlapama nechodím. +upije piva a hodí na stůl dvacetidolarovku. Čas změnit lokál+.

[Rebecca Altamirano]

+sleduje tu pomalu se vyostřující situaci přes okraj svojí skleničky; vypadá úplně klidně, jakoby se ho to celé ani netýkalo. Zachytí jeho pohled, když hodí na bar peníze. Možná, že pro tentokrát nechce dalšímu baru zařídit nutnost kompletní rekonstrukce. Přivře oči, když si všimne, jak mu chlápek přitiskne zbraň k ledvinám+ Asi jsi mě špatně pochopil. To nebyla prosba. +zavrčí na něj a nasměruje ho k zadnímu východu. Když procházejí kolem ní, krátce se mu podívá do očí, jen tak, aby to pro koholiv jinému vypadalo jen jako náhoda a rty jí zvlní slabý úsměv. Netuší, jestli pochopil, ale počká půl minuty, když se za nimi zavřou dveře, pak hodí na bar svou útratu a zamíří za nimi. Potichu vyjde ven a zamíří na konec téhle slepé ulice, kde je jen pár kontejnerů s odpadky a dost tmavých stínů, aby toho dost zakryly. A i kdyby ne, ví, že tady se nikdo do ničích problémů plést nebude. I kdyby to znamenalo přehlédnout vraždu. Opře se ramenem o zeď asi deset metrů od nich, kde chlápek pořád míří na Franka zbraní, aniž by tušil, že už brzo umře+ Vypadá to, že jsi v tomhle městě ještě populárnější než já. +poznamená pobaveným tónem a dočká se přesně té reakce, v kterou od týpka se zbraní doufala. Ten idiot trhne hlavou a ohlédne se na ní. Velká chyba, je si jistá, že nic víc Frank nepotřebuje+ Vypadni odsud, mrcho, to se tě netýká...+houkne na ni; pak si ji prohlédne trochu pozorněji a rty mu zvlní zvrhlý úšklebek+ ...nebo chvilku počkej, hned se ti budu věnovat...+dodá a Bí jen zavrtí hlavou+ O tom pochybuju...+pousměje se a přes jeho hlavu se podívá Frankovi do očí a hodlá si užít show, ačkoliv bude nejspíš dost krátká...+

[The Punisher]

+Ještě si teda dopije pivo, pak láhev postaví a pomalu se rozejde. A to si chtěl dneska dát jen pivo a kouknout na zápas v telce. Zvedne se, a jak prochází kolem té ženské, jen protočí oči. Asi si taky dobře pamatuje, jak se potkali prvně.+ Jo, to jsem celek já, hvězda roku. +No, když pak týpek začne mluvit na ni, tak se jen nenápadně otočí a Křup, zlomený vaz je v cukuletu. Když se mu tak neelegantně složí k nohám, jenom ho překročí a jde k ní blíž.+ Myslím, že naposled jsme nestihli ani dopít to pití. Rebecca, že?