CO V KNIHÁCH HP NEBYLO II.
- Podrobnosti
- Zveřejněno 5. 11. 2013 17:42
- Napsal Storm
Vše o kouzelnických hůlkách.
Další zajímavý článek, tentokrát kompletní rozbor kouzelnických hůlek. Až si vyberete tu svoji přímo na míru, lze ji koupit v místním kouzelnickém obchodě Nemeton.
Storm
Autor článku: JKR
Překlad: Victoria (za jejíž obdivuhodnou práci jí mnohokrát děkuji)
**************************************
DÉLKA A OHEBNOST.
Následující poznámky o délkách a ohebnosti hůlek jsou převzaty z osobních poznámek pana Garricka Ollivandera, výrobce hůlek.
Mnoho hůlkařů zkrátka sladí délku hůlky s výškou kouzelníka, který ji má používat, ale to je jen velmi hrubé opatření, které vůbec nebere v úvahu další velmi důležité faktory. Podle mých zkušeností delší hůlky skutečně mohou sedět vyšším kouzelníkům, ale stejně tak je přitahují velké osobnosti, a mágové, kteří preferují dramatičtější styly magie náročné na prostor. Drobnější hůlky jsou vhodné spíše pro elegantnější a vybroušenější kouzla. Žádný element kompozice hůlky by však neměl být posuzován samostatně, jelikož typ dřeva, jádra a ohebnost hůlky mohou vlastnosti dané délkou významně vyvážit, nebo naopak podpořit.
Většina hůlek se pohybuje mezi devíti a čtrnácti palci. I když už jsem prodal i výjimečně krátké (osm palců a méně) i velice dlouhé (nad patnáct palců) hůlky; jde o extrémně vzácné případy. V tom druhém případě si nadměrnou délku hůlky vyžádala fyzická specifika mága. Abnormálně krátké hůlky si však většinou nevybírají kouzelníky pro jejich malou výšku (mnoho drobných čarodějek skončí s celkem dlouhými hůlkami), ale spíše proto, že v jejich charakteru cosi schází.
Ohebnost čí tvrdost hůlek naznačuje stupeň schopnosti se přizpůsobit, a ochotu ke změně, a to jak u hůlky, tak u jejího pána – i když, opět, musíme brát v úvahu i další faktory, jako dřevo, jádro a délku, a také životní zkušenost a styl magie jejího majitele, jejichž kombinace je tím, co dělá každou hůlku jedinečnou.
JÁDRA.
Následující popisy schopností a vlastností tří hlavních hůlkových jader používaných panem Garrickem Ollivanderem jsou převzaty z jeho vlastních poznámek.
V prvních letech své kariéry jsem sledoval, jak se můj otec, též výrobce hůlek, potýká s podřadnými jadernými materiály, jako jsou žíně Kelpie (pozn překladatele: Kelpie je nadpřirozený vodní kůň z Keltské mytologie), a to byl počátek mých ambicí odhalit ta nejkvalitnější jádra a až přijde můj čas převzít rodinný obchod, pracovat jen s nimi. A to jsem také udělal. Po dlouhém experimentování a výzkumech jsem došel k závěru, že pouze tři substance vytváří hůlky v kvalitě, kterou jsem ochoten spojit se jménem Ollivander: žíně jednorožce, blána z dračího srdce a pero fénixe. Každý z těchto drahých a vzácných materiálů má své vlastní schopnosti. Následující poznámky mají být krátkým shrnutím mého výzkumu těchto tří Nejvyšších Jader. Čtenáři by však měli mít na mysli, že každá hůlka se skládá ze dřeva, jádra, a zkušeností a povahy svého majitele, a tendence každého elementu mohou vyvážit ty ostatní; takže tyto poznámky jsou jen obecným náhledem na neuvěřitelně složité téma.
Jednorožci
Žíně jednorožce obecně produkuje nejkonzistentnější magii, a je nejméně náchylná k potížím a výkyvům při používání. Hůlky s tímto jádrem se tradičně dají nejobtížněji ze všech obrátit na cestu Černé magie. Jsou nejloajálnější, a většinou přilnou k prvnímu majiteli, bez ohledu na to, zda byl úspěšným kouzelníkem či čarodějkou. Malou nevýhodou žíní je, že z nich nebývají ty nejmocnější hůlky, (i když to se dá vykompenzovat použitým dřevem), a pokud jsou zneužity, mohou propadnout melancholii, což znamená, že žíně „odumře", a je nutné ji vyměnit.
Draci
Je pravidlem, že hůlky s blanou z dračího srdce bývají nejmocnější, a nejvíce přizpůsobené pro okázalá zaklínadla. Dračí hůlky se většinou učí rychleji, než jiné druhy. Pokud je kouzelník vyhraje na předchozím majiteli, změní oddanost poměrně rychle, ale se současným vlastníkem si vytvoří velmi silné pouto. Obecně je nejsnazší obrátit je k Černé magii, i když se tím směrem nepustí samy od sebe. Ze všech tří jader jsou také vzhledem ke svému temperamentu nejnáchylnější k nehodám.
Fénix
Jde o nejvzácnější z jader. Pera Fénixe jsou schopná nejširší škály druhů magie, i když jim trvá déle než jednorožcům a drakům, než tuto schopnost odhalí. Prokazují nejvíce iniciativy, a někdy jednají z vlastního popudu, což mnoha čarodějkám a kouzelníkům vadí. Hůlky s perem z fénixe jsou ohledně svých potenciálních majitelů nejvybíravější, protože bytost, z níž pochází, patří k nejvíc nezávislým a nezaujatým tvorům na světě. Tyto hůlky je nejtěžší ovládnout a přizpůsobit vlastním potřebám, a jejich oddanost je obvykle těžké získat.
HŮLKOVÁ DŘEVA.
Tyto rozbory schopností a vlastností rozličných hůlkových dřev jsou převzaty z poznámek pana Garricka Ollivandera, obecně považovaného za nejlepšího výrobce hůlek na světě. Jak uvidíme, pan Ollivander věří, že hůlkové dřevo disponuje schopností vnímat na téměř lidské úrovni.
Pan Ollivander své poznámky uvádí těmito slovy:
Každičká hůlka je jedinečná, a její charakter závisí na konkrétním použitém dřevu a magické bytostí, z níž je složená. Mimo to se každá hůlka od chvilky, kdy najde svého ideálního vlastníka, se svým lidským partnerem navzájem mnoho naučí. Následující poznámky je tedy nutno číst jako obecná pojednání o typech dřeva, s kterými nejraději pracuji, nikoliv jako popis konkrétních hůlek.
Kvalitní hůlkové dřevo dokáže vyprodukovat jen menšina stromů (stejně tak jako jen menšina lidí dokáže produkovat magii). Rozpoznat, který z nich ten dar má, vyžaduje roky zkušeností, i když práci může usnadnit nález hnízda Kůrovců v koruně, protože ti obyčejné stromy niky neobydlují. Následující poznámky je třeba vnímat jako počáteční bod, neboť hůlkařství je o celoživotním studiu, a i já se učím s každou hůlkou, kterou vyrobím a spáruji.
Akát
Velmi neobvyklé dřevo, z něhož, jak jsem zjistil, pochází lstivé hůlky, které často odmítají produkovat magii pro kohokoliv mimo jejich majitele, a své nejlepší vlastnosti propůjčí jen těm nejtalentovanějším. Díky této citlivosti se složitě párují, a v obchodě si jich nechávám jen pár pro kouzelníky a čarodějky oplývající potřebnou delikátností, protože na ten typ magie plný jisker, hlasitých výbuchů a dýmu nejsou přizpůsobeny. Ačkoliv jsou pro svůj temperament často podceňovány, když se akátovou hůlku podaří správně spárovat, vyrovná se silou jakékoliv jiné.
Anglický dub
Tyto hůlky jsou stejně oddaným přítelem jako kouzelníci, kteří je nosí; v dobrém i zlém. Hůlky z anglického dubu vyžadují silného, odvážného a věrného partnera. Méně se ví o tom, že majitel těchto hůlek disponují silnou intuicí a náklonností k magii přírodního světa, k bytostem a rostlinám, které kouzelnický svět potřebuje jak pro magii, tak pro potěchu. Dub je od zimního do letního slunovratu nazýván Králem lesa, a jeho dřevo by se mělo sbírat jen v tomto čase (když se dny opět začnou krátit, Králem se stává cesmína, a ta by měla být sbírána jen v době, kdy se rok vytrácí. Tohle rozdělení je podle všeho v kořenech staré pověry „Když on má hůlku z dubu a cesmína patří jeho milé, vstupovat do manželství je hloupé a pošetilé," což je podle mě neopodstatněné). Říká se, že Merlinova hůlka byla z anglického dubu (ale jeho hrob se nikdy nenašel, takže to nelze prokázat).
Borovice
Odolné borové hůlky si vždycky vybírají nezávislé, samostatné pány, kteří mohou působit jako samotáři, fascinující a možná až tajemní. Mají rády kreativitu, a na rozdíl od mnoha jiných se bez protestů přizpůsobí novým metodám a kouzlům. Mnoho hůlkařů tvrdí, že borové hůlky fungují nejlépe pro majitele, kteří budou žít dlouhý život, a dovedou takové čaroděje rozeznat, a co se toho týče, musím říct, že jsem nikdy osobně nepoznal kouzelníka s borovou hůlkou, který by zemřel mladý. Borové hůlky patří k těm nejvíce citlivým na neverbální magii.
Buk
Tím pravým kouzelníkem do páru k bukové hůlce bude v případě mladého čaroděje někdo na svůj věk velmi moudrý, a v případě dospělého mág bohatý na zkušenosti a pochopení. Bukové hůlky totiž pro úzkoprsé a netolerantní kouzelníky příliš dobře nefungují. Když takoví čarodějové bukovou hůlku získají, aniž by s ní byli správně spárováni (touží-li po tomto velmi ceněném a výrazně zbarveném dřevě), často se pak vydávají přímo do domovů vyučených hůlkařů jako jsem já a vyžadují vysvětlení, proč jejich krásná nová hůlka nefunguje jak má. Pokud je ovšem buková hůlka spárovaná správně, dovede vytvořit díla velkého umění a delikátnosti, což z ní dělá objekt touhy mnoha čarodějů.
Cedr
Kdykoliv potkám majitele cedrové hůlky, setkám se také s velmi silným charakterem a neobvyklou oddaností. Můj otec, Gervaise Ollivander, vždycky říkal, „kouzelníka s cedrem nikdy neoklameš", a já souhlasím: cedrová hůlka najde nejlepší domov u vnímavých a předvídavých. Zašel bych i ještě dál než otec, dosud nikdy jsem totiž nepotkal majitele cedrové hůlky, s kterým bych si to snad chtěl rozházet, obzvlášť když se zkřiví vlas někomu z jeho blízkých. Kouzelník či čarodějka spárovaní s cedrem mají potenciál být děsivými protivníky, což je pro ty, kteří je zbrkle vyzvou, často dost šok.
Cesmína
Cesmína patří mezi hůlkovými dřevy k těm vzácnějším; tradičně se považuje za ochranářskou, a nejšťastnější je u těch, kteří potřebují pomoci při překonávání tendencí k výbuchům vzteku a zbrklosti. Současně si ale často vybírá kouzelníky, které čeká nebezpečný a někdy i duchovní úkol. Cesmína je jedním z těch dřev, jejichž vlastnosti se dramaticky liší v závislosti na jádru, a jak je velmi dobře známé, nejhůře se páruje s perem fénixe, protože náladovost dřeva se špatně snáší s fénixovou odtažitostí. Pokud se ovšem podaří takovou hůlku spárovat s kouzelníkem, nikomu nedoporučuji postavit se jim do cesty.
(příklad nositele: Harry Potter – Pero fénixe)
Cypřiš
Cypřišové hůlky jsou spojovány s ušlechtilostí. Významný středověký výrobce hůlek Geraint Ollivander napsal, že mu vždy bylo ctí prodat cypřišovou hůlku, protože věděl, že právě poznal kouzelníka či čarodějku, který/á zemře hrdinskou smrtí. V dnešních méně krvelačných dnech naštěstí majitelé cypřišových hůlek zřídka musí pokládat své životy, ovšem v případě potřeby by tak většina učinila bez mrknutí oka. Hůlky z cypřiše hledají své spřízněné duše mezi těmi odvážnými, nebojácnými a připravenými k sebeobětování: zkrátka těmi, kteří se nebojí postavit stínům ve vlastních i jejich duších.
(příklad nositele: Remus Lupin – žíně jednorožce)
Černý bez
Bezové dřevo je nejvzácnější ze všech, má pověst nosiče smůly a hůlka z něj se opanovává nejsložitěji. Obsahuje mocnou magii, ale opovrhuje každý majitelem, který ji neovládne; udržet si bezovou hůlku vyžaduje výjimečného kouzelníka. Stará pověra „bezová hůlka nikdy neprospívá" má kořeny právě v tomto strachu, ale ve skutečnosti je zcela neopodstatněná, a všichni ti pošetilí hůlkaři, kteří kvůli tomu s bezem odmítají pracovat, to dělají spíše kvůli pochybnostem, že bezové hůlky neprodají, než že by se práce s dřevem báli. Pravda je taková, že s bezovou hůlkou se spáruje jen velmi neobvyklý člověk, a když ta vzácná příležitost nastane, lze bez nadsázky s jistotou říct, že tohoto kouzelníka čeká mimořádný osud. Během svých dlouhých studií jsem také objevil, že majitelé bezových hůlek téměř vždy pojmou silnou náklonnost k nositelům hůlek z jeřábu.
(příklad nositele: Albus Brumbál – žíně z testrála: Hůlka osudu)
Černý ořešák
Hůlky z černého ořešáku jsou méně časté než ty z obyčejného, a hledají pána s dobrými instinkty a velkým porozuměním. Jde o velmi krásné dřevo, které je ovšem těžké opanovat. Trpí jedním výrazným rozmarem – je výjimečně naladěné na vnitřní rozpory, a dramaticky ztrácí sílu, pokud jeho majitel klame sebe sama. Je-li čarodějka či kouzelník neschopen nebo neochoten být sám k sobě a k ostatním upřímný, hůlka často přestane správně fungovat, a aby obnovila své schopnosti, je nutné ji spárovat s novým majitelem. Spojená s upřímným sebevědomým kouzelníkem se však může stát jednou z nejvěrnějších a nejimpozantnějších hůlek, s velkým talentem pro všechny druhy magie.
Červený dub
Od nevzdělanců často uslyšíte, že hůlka z červeného dubu je neklamným znamením kouzelníkovy vznětlivosti. Ve skutečnosti ideální vlastníci červeného dubu oplývají neobvykle rychlými reakcemi, takže jde o perfektní soubojovou hůlku. Je méně běžná než anglický dub, a jak jsem zjistil, její ideální vlastník je pohotový, bystrý a přizpůsobivý, často vytváří vlastní charakteristická, osobitá kouzla, a je radost mít ho v boji po svém boku. Hůlky z červeného dubu podle mého názoru patří k těm nejkrásnějším.
Eben
Tohle dřevo černé jako smola má výjimečný jak vzhled, tak reputaci, a hodí se především k bojové magii všech druhů a přeměňování. Eben je nejspokojenější v rukou kouzelníka s odvahou být sám sebou. Vlastníci ebenových hůlek, často nekonformní, velcí individualisté nebo outsideři spokojení se svým statusem, patřili jak do tábora Fénixova řádu, tak mezi řady Smrtijedů. Podle mých zkušeností se ebenové hůlky perfektně párují s kouzelníky, kteří se pevně drží svého přesvědčení, bez ohledu na vnější tlaky, a ze svých cílů se nedají zviklat.
Habr
Má vlastní hůlka je z habru, a se vší skromností musím říct, že habr si jako svého životního druha vybírá kouzelníka s jedinou čirou vášní, kterou by někteří snad mohli nazvat i obsesí (i když já preferuji slovo „vize"), jíž téměř vždy nějak realizují. Habrové hůlky se adaptují na magický styl svého pána rychleji než kterékoliv jiné, a postupně se tolik přizpůsobí osobním potřebám, že ostatní kouzelníci budou mít problém použít je i na ta nejjednodušší kouzla. Habry také přejmou majitelův smysl pro čest a morální zásady, ať už jsou jakékoliv, a odmítají asistovat v činech – ať už dobrých nebo zlých – které se principům jejich pánů vymykají. Obzvláště vyladěné a vnímavé hůlky.
(příklad nositele: Viktor Krum – blána z dračího srdce)
Hloh
Výrobce hůlek Gregorovič napsal, že z hlohu jsou „zvláštní rozporuplné hůlky plné paradoxů, tak jako keř, který je rodí; jeho listy a květy léčí a přesto z jeho ostrých větví dýchá smrt." I když s mnoha Gregorovičovými závěry nesouhlasím, na hlohových hůlkách se shodneme v tom, že jsou povahou složité a fascinující, stejně jako majitelé, s nimiž se nejlépe párují. Hlohové hůlky se dobře hodí na léčitelskou magii, ale zdatně si počínají i v kletbách, a obecně jsem si povšiml, že jsou nejvíce doma u kouzelníků rozporuplných povah, nebo u těch, kteří právě prochází obdobím zmatku. Hloh ovšem není snadné opanovat, a svěřil bych ho pouze do rukou kouzelníků a čarodějek s prokazatelným talentem, následky by totiž jinak mohly být nebezpečné. Hlohové hůlky mají také zvláštní specifikum: pokud se s nimi špatně zachází, jejich kouzla se mohou obrátit proti mágovi.
(příklad nositele: Draco Malfoy – žíně jednorožce)
Hruška
Z tohoto dřeva zbarveného do zlatých tónů vznikají hůlky skvělých magických kvalit, které si vedou nejlépe v rukou vřelých, velkorysých a moudrých čarodějů. Vlastníci hruškových hůlek bývají podle mých zkušeností obvykle populární a respektovaní, a nenapadá mě ani jediný případ, kdy by se hrušková hůlka ocitla v rukou čaroděje provozujícího Černou magii. Hruškové hůlky patří k nejodolnějším, a i po mnoha letech častého používání si stále drží vzhled hůlky zcela nové.
Jabloň
Jabloňových hůlek se příliš mnoho nevyrábí. Jsou velmi mocné, a nejlépe sednou kouzelníkovi s velkými a ušlechtilými cíli, jelikož toto dřevo špatně snáší Černou magii. Říká se, že majitel jabloňové hůlky bude mnohými milován a prožije dlouhý život, a já sám jsem si povšiml, že zákazníci spárovaní s těmito hůlkami často mívají velké osobní kouzlo. Vlastníci jabloňových hůlek také nezřídka oplývají neobvyklou schopností dorozumět se s magickými bytostmi v jejich vlastních jazycích, jako například známý autor knihy Jezerní lidé: Úplný průvodce jejich jazykem a zvyklostmi, Dylan Marwood.
Jasan
Jasanové hůlky lnou ke svému původnímu majiteli, a neměly by se předávat ani darovat dál, protože tím ztrácí své schopnosti a sílu. Tyto tendence nabývají na extrému, pokud hůlka obsahuje jádro z jednorožce. Staré pověry týkající se hůlek jen málokdy bývají zkoumány, ovšem zjistil jsem, že stará rýmovačka o jeřábových, kaštanových, jasanových a lískových hůlkách (jeřáb drbe, kaštan vrčí, jasan je paličák, líska kňučí) v sobě nese zrnko pravdy. Kouzelníky a čarodějky, kteří jsou pro jasanové hůlky nejlepší, je dle mých zkušeností nelehké odchýlit od jejich cílů a názorů. Příliš suverénní a přehnaně sebevědomí kouzelníci, kteří často trvají na ozkoušení těchto hůlek kvůli prestiži spojené s jejich dřevem, však budou jejími schopnostmi zklamáni. Ideální vlastník může být tvrdohlavý a zcela určitě statečný, ale nikdy ne bezohledný nebo arogantní.
(příklad nositele: Cedric Diggory – žíně jednorožce; Charlie Weasley – žíně jednorožce)
Javor
Povšiml jsem si, že kouzelníci spárovaní s javorovými hůlkami mají často povahu cestovatele a výzkumníka; nejsou to hůlky na vysedávání doma, a u svých majitelů hledají ambice, jinak produkují jen těžkopádnou a nemastnou magii. Tyto hůlky doslova září v čerstvých výzvách a častých změnách situace, a spolu se svým partnerem vylepšují jak své schopnosti, tak status. Jde o krásné a žádané dřevo, a po staletí patřilo k nejdražším. Vlastnictví javorové hůlky bylo dlouho považované za známku vysokého postavení, protože ji předchází reputace hůlky vysoce úspěšných mágů.
Jedle
Můj důstojný praděd, Gerbold Octavius Ollivander, vždycky říkal jedlovým hůlkám „hůlky přeživších", protože je prodal třem kouzelníkům, kteří následně prošli smrtelným nebezpečím bez úhony. Není pochyb o tom, že toto dřevo pocházející z nejodolnějších stromů vyžaduje houževnaté majitele s pevným odhodláním a velkými cíli, a v rukou nestálých a nerozhodných budou jen chabým nástrojem. Jedlové hůlky jsou zvlášť vhodné na Přeměňování, a dávají přednost soustředěným, rozhodným a někdy až strach nahánějícím kouzelníkům.
(příklad nositele: Minerva McGonagallová – blána z dračího srdce)
Jeřáb
Jeřábové dřevo se u hůlkařů vždycky těšilo velké oblibě, protože se považuje za dřevo s největšími ochrannými schopnostmi, a podle mé zkušenosti obzvláště posiluje obranná kouzla a dělá je téměř neprolomitelnými. Obvykle se říká, že žádný Temný kouzelník nikdy nevlastnil jeřábovou hůlku, a nedovedu si vzpomenout na jediný případ, kdy by se některá z mých vlastních ocitla na temné straně. Jeřáb je nejspokojenější u rozvážného kouzelníka s čistým srdcem, ale touhle počestnou pověstí bychom se neměli nechat obalamutit – tyto hůlky se ostatním přinejmenším vyrovnají, a často je i v soubojích překonají.
Jilm
Nepodložené přesvědčení, že s jilmovými hůlkami mohou kouzlit pouze čistokrevní, nepochybně rozšířil nějaký majitel této hůlky ve snaze prokázat vlastní pokrevní reputaci, a já vím o mnoha jilmech perfektně spárovaných s mudlorozenými kouzelníky. Je pravda, je jilmové hůlky preferují působivě vystupující, magický zručné majitele oplývající určitou přirozenou důstojností. Podle mých zkušeností jilm působí nejméně nehod ze všech hůlkových dřev, nejméně pošetilých chyb, a produkuje nejelegantnější kouzla a čáry; jde o sofistikované hůlky, v těch správných rukách schopné velmi pokročilé magie (což je důvod, proč je ti, kteří se ztotožňují s čistokrevnou filozofií, tolik chtějí).
(příklad nositele: Lucius Malfoy – blána z dračího srdce)
Kaštan
Toto je nejzvláštnější, mnohotvárné dřevo, jehož povaha se velice liší podle použitého jádra, a které si bere hodně z povahy svého kouzelníka. Kaštanová hůlka tíhne k čarodějkám a mágům zkušeným v oblasti krocení magických bytostí, nadaným v Bylinkářství či přirozeně talentovaným letcům. Je-li v ní ovšem jádro z blány dračího srdce, najde svůj protějšek spíše mezi kouzelníky s přehnanou zálibou v luxusu a materiálnu, kteří se ohledně nabývání majetku příliš nezatěžují skrupulemi. Na druhou stranu však kaštanovou hůlku s jádrem z jednorožce vlastnily tři po sobě jdoucí hlavy Starostolce, a tato kombinace tíhne k mágům pohybujícím se ve vodách spravedlnosti.
(příklad nositele: Peter Pettigrew – blána z dračího srdce; Silvanus Kettleburn – pero fénixe)
Lípa stříbrná
Neobvyklé a velice atraktivní hůlkové dřevo bylo nejvíc v módě v devatenáctém století. Poptávka převyšovala nabídku, a mnozí bezcharakterní hůlkaři se snížili k barvení dřeva podřadné kvality a klamání zákazníků, kteří věřili, že skutečně kupují lípu. Důvodem, pro nějž byly tyto hůlky tak oblíbené, nebyla jen její výjimečná vnější krása, ale také jejich pověst, podle které fungují nejlépe v rukou Věštců a kouzelníků zběhlých v nitrozpytu, což jsou obě podivuhodná umění, a majitelé lipových hůlek se těšili výjimečnému postavení. V době největší poptávky prohlásil hůlkař Arturo Cephalopos, že spojení mezi lipovými hůlkami a jasnozřivostí je „klam vykonstruovaný prodejci jako Gerbold Ollivander (můj dědeček), kteří se lípou přezásobili a teď doufají v odbyt". Cephalopos byl ovšem lajdácký hůlkař a ignorant, a když zkrachoval, nepřekvapilo to nikoho, s jasnovidnými schopnostmi i bez.
Líska
Líska je citlivé dřevo, často odráží emocionální stav svého majitele, a nejlépe funguje u kouzelníka, který svým pocitům rozumí a dovede je ovládat. Ostatní by s ní měli nakládat velmi opatrně, zvlášť pokud její majitel v nedávné době utrpěl vážné zklamání nebo ztratil nervy, protože takovou energii hůlka absorbuje a pak nepředvídatelně vypustí. Pozitivní aspekt lískové hůlky však tuhle malou nepohodlnost bohatě vynahradí, protože v rukách schopného mága zvládají mimořádnou magii, a jsou svému majiteli natolik oddány, že často „zvadnou" (jinými slovy vypudí všechnu svou magii a odmítnou kouzlit, díky čemuž je většinou nutné vyjmout jádro a vložit ho do nového obalu, pokud je hůlky stále třeba), když jejich majitel zemře (pokud je jádro navíc z jednorožce, už není naděje, a hůlka téměř jistě „zemře"). Lískové hůlky také mívají jedinečnou schopnost detekovat podzemní vodu, a pokud míjí skryté prameny a studny, vypouští stříbrné kouřové slzy.
Modřín
Modřínové dřevo je silné, odolné, teple zbarvené a dlouho bylo ceněné jako atraktivní a mocné. Říká se o něm, že majiteli vštípí sebevědomí a odvahu, takže poptávka vždycky předčila nabídku. Pro tyto tolik vyhledávané hůlky je však velmi obtížné najít správného vlastníka, a je mnohem náročnější je opanovat, než si kouzelníci představují. Zjistil jsem, že z modřínu vždycky vznikne hůlka se skrytým talentem a neočekávanými schopnostmi, což se dá aplikovat i na jejího kouzelníka. Často se stává, že mág nebo čarodějka, kteří k ní patří, si plný rozsah svého značného talentu neuvědomí, dokud se s hůlkou nespárují, poté ovšem vytvoří výjimečný pár.
Olše
Olšové dřevo je nepoddajné, přesto jsem však zjistil, že jeho ideální majitel nebývá tvrdohlavý či zatvrzelý, ale často ochotný pomoci, ohleduplný a velmi sympatický. Většina hůlkových dřev hledá v kouzelnících, kterým budou sloužit co nejlépe, podobné vlastnosti jako mají samy; olše je v tomto neobvyklá a zdá se, že hledá povahu téměř zcela opačnou, nebo přinejmenším velmi odlišnou. Pokud olšovou hůlku správně spárujeme, stane se z ní skvělý a věrný společník. Ze všech hůlek je nejlépe uzpůsobená pro neverbální magii, a proto se o ní říká, že je vhodná jen pro ty nejpokročilejší z kouzelníků.
(příklad nositele: Quirinius Quirrell – žíně jednorožce)
Ořešák
Výjimečně inteligentním mágům by se měla ořechová hůlka nabídnout hned na první zkušební pokus, protože v devíti případech z deseti v sobě ti dva naleznou ideálního partnera. Ořechové hůlky často končí v rukou vynálezců a inovátorů magie; jde o krásné, neobvykle přizpůsobivé a všestranné dřevo. Je ovšem třeba varovat: zatímco některá dřeva je těžké opanovat, a někdy mohou odmítat provádět kouzla, která se příčí jejich povaze, pokud si podmaníte ořechovou hůlku, provede, cokoliv si její vlastník přeje, za předpokladu, že je dostatečně geniální. To dělá z ořechů v rukou kouzelníků bez svědomí skutečně smrtící zbraně, protože kouzelník a hůlka se mohou navzájem velice nezdravým způsobem sytit.
(příklad nositele: Bellatrix Lestrange – blána z dračího srdce; druhá hůlka Hermiony Grangerové – blána z dračího srdce)
Osika
Osikové hůlkové dřevo je bílé a jemné, a mezi výrobci hůlek velice ceněné pro vzhled připomínající slonovinu a výjimečné schopnosti v oblasti kouzelných formulí. Pravý vlastník osikové hůlky bývá často skvělým duelistou, nebo jím v budoucnu bude, protože osikové hůlky mají pro bojovou magii výjimečné nadání. Slavný utajovaný duelantský klub z osmnáctého století, Stříbrná Kopí, údajně přijímal jen majitele osikových hůlek. Podle mých zkušeností jsou vlastníci osikových hůlek často rozhodní a odhodlaní, se sklony k okouzlení velkými cíli a novými pořádky; jsou to hůlky revolucionářů.
Platan
Platanové hůlky jsou hůlky pátračů, dychtivé po nových zážitcích; svou genialitu ztrácí, když je nutíte k všedním, obyčejným věcem. Zvláštnůstkou těchto krásných hůlek je, že pokud jim dovolíte, aby se nudily, mohou vybuchnout, a mnoho kouzelníků a čarodějek, kteří se ve středním věku rozhodli usadit, poněkud vyvedlo z míry, když jejich stará důvěryhodná hůlka zničehonic chytla plamenem přímo v jejich rukou, zrovna když ji ještě jednou žádali, aby jim přivolala bačkory. Jak lze vydedukovat, ideálním vlastníkem platanové hůlky jsou zvědaví, vitální, dobrodružní mágové, a v rukou takového majitele hůlka plně prokáže svoje schopnosti učit se a adaptovat, díky nimž si vysloužila právoplatné místo mezi nejdražšími hůlkami na světě.
Sekvoj
Hůlkového sekvojového dřeva je málo, přesto poptávka po něm neklesá, protože má pověst dřeva, které vlastníkovi přináší štěstí a majetek. Jak už to tak s hůlkařskými tradicemi bývá, laická populace si pravdu otočila: sekvojové hůlky samy o sobě štěstí nenosí, naopak jsou silně přitahovány k čarodějkám a kouzelníkům kteří už onu obdivuhodnou schopnost dopracovat se k vlastnímu štěstí mají, dovedou se správně rozhodovat a i z katastrofy vyrýžují výhodu. Kombinace takového mága se sekvojovou hůlkou je vždycky fascinující, a když takový pár odchází z mého krámku, rozhodně očekávám, že brzy uslyším o jejich vzrušujících hrdinských kouscích.
Smrk
Nekvalifikovaní výrobci hůlek tvrdí, že se smrkem je těžké pořízení, ale tím jen odhalují vlastní neschopnost. Je pravda, že práce s ním vyžaduje určitou obratnost, protože v případě špatného spárování s kouzelníkem obezřetné, nervózní povahy, či v neohrabaných prstech se hůlky z něj mohou stát až nebezpečnými. Smrková hůlka vyžaduje pevnou ruku, protože má dost často vlastní nápady ohledně toho, jak by měla magie, kterou produkuje, vypadat. Když si ovšem smrková hůlka najde ideálního kouzelníka –což bývá podle mých zkušeností člověk smělý v sesílání kouzel a s dobrým smyslem pro humor – je z ní skvělý, náruživě loajální pomocník schopný produkovat obzvlášť okázalou magii s dramatickými efekty.
Svída krvavá
Svída patří mezi má nejoblíbenější dřeva, a jak jsem zjistil, párování svídové hůlky a kouzelníka je vždy zábava. Svídové hůlky jsou svérázné a zlomyslné; mají hravou povahu a trvají na nalezení partnera, který jim poskytne prostor pro vzrušení a zábavu. Byla by však chyba usoudit z toho, že svídové hůlky nejsou v případě potřeby schopné seriózní magie; jak je známo, i v náročných podmínkách zvládnou výjimečná kouzla, a pokud se spárují s přiměřeně chytrým a důvtipným čarodějem, mohou vytvořit oslňující kouzla. Zajímavou slabůstkou mnoha svídových hůlek je skutečnost, že odmítají provádět neverbální zaklínadla a často bývají poněkud hlasité.
Tis červený
Tisové hůlky patří k těm vzácnějším, jejich ideální partner je stejně tak neobvyklý, a občas také nechvalně známý. O hůlkách z tisu se říká, že svého majitele obdaří mocí nad životem a smrtí, což se ovšem dá samozřejmě říct o všech hůlkách; i přesto si však tis v oblasti soubojů a kleteb udržel výjimečně temnou a hrůzu nahánějící pověst. Bylo by ovšem lživé tvrdit (jak to někteří nezkušení v hůlkařských tradicích dělají), že ti, kteří používají tis, jsou náchylnější k náklonnosti vůči Černé magii než jiní. Z kouzelníků a čarodějek vhodných pro tisové hůlky se mohou stejně tak vyklubat urputní ochránci druhých. Hůlky otesané z těchto dlouhověkých stromů lze najít v rukou hrdinů stejně často, jako v rukou zločinců. Když je kouzelník pohřben s hůlkou z tisu, ze dřeva většinou vyroste strom střežící majitelův hrob. Co mohu ze své zkušenosti říct zcela jistě, je fakt, že tisová hůlka si nikdy nevybere průměrného nebo plachého kouzelníka.
(příklad nositele: Tom Raddle – pero fénixe)
Topol
„Zásadovost hledej nejdřív mezi topoly," říkával můj dědeček Gerbold Ollivander, a mé zkušenosti s topolovými hůlkami a jejich majiteli s těmi jeho rozhodně korespondují. Jde o spolehlivé, konzistentní, stejnoměrně silné hůlky, které jsou nejšťastnější u kouzelníků s čistým morálním pohledem na svět. Mezi menšími výrobci hůlek se traduje starý otřepaný vtip, že topolová hůlka si ještě nikdy nevybrala politika, ale tady právě ukazují svou trestuhodnou neznalost: dva z nejúspěšnějších Ministrů kouzel Eldritch Diggory a Evangeline Orpingtonová vlastnili kvalitní topolové hůlky od Ollivanderů.
Trnka
Trnka, velice neobvyklé hůlkové dřevo, má pověst – dle mého velmi zaslouženou – nejlepších hůlek pro válečníky. To nemusí nutně znamenat, že její majitel praktikuje Černou magii (i když nelze popřít, že ti, kteří ji praktikují, velkou sílu trnky rozhodně využijí); trnkové hůlky najdeme stejně tak mezi bystrozory jako mezi obyvateli Azkabanu. Tyto keře mají děsivé trny, a jedním z jejich zvláštních rysů je to, že jejich nejsladší bobule vyrostou právě po nejkrutějším mrazu, a tak také hůlky vyrobené z tohoto dřeva podle všeho potřebují se svým majitelem projít nebezpečím nebo utrpením, aby se skutečně svázali. Po této podmínce se z trnkové hůlky stane tak oddaný a loajální služebník jak si jen lze přát.
(příklad nositele: Sir Cadogan – trollí vous)
Třešeň
Z tohoto velmi vzácného dřeva se vyrábí hůlky se zvláštní silou, nejvíce ceněné studenty kouzelnické školy Mahoutokoro v Japonsku, kde se vlastníci těchto hůlek těší zvláštní úctě. Kouzelníci ze Západu by si ovšem neměli myslet, že strom s růžovými květy produkuje jen lehkovážné ornamentální hůlky, protože třešňové hůlky často dovedou být smrtící, ať už se spojí s jakýmkoliv jádrem; jsou-li ovšem spárované s blánou z dračího srdce, je třeba jim najít čaroděje s výjimečnou mentální silou a sebekontrolou.
(příklad nositele: Neville Longbottom – žíně jednorožce)
Vavřín
Říká se, že vavřín nedokáže vykonat nic nečestného, i když vím o kouzelnících, kteří na cestě za slávou (co je pro mágy párované s touto hůlkou poměrně častý cíl) užili mocné a někdy i smrtící magie. O vavřínových hůlkách se traduje, že jsou nestálé, ale to k nim není příliš fér. Vavříny u svých vlastníků netolerují lenost, a za takových podmínek se snadno a dobrovolně nechají svému majiteli v souboji odebrat. V opačném případě však spokojeně navždy při lnou ke svému původnímu kouzelníkovi a skutečně mají schopnost vyšlehnout spontánní blesk, pokud se je jiný kouzelník či čarodějka pokusí ukrást.
Vinná réva
Staří druidi považovali za strom cokoliv s dřevnatým stonkem, a vzhledem k tomu, jak zvláštní je povaha hůlek z révy, velice rád v této tradici pokračuji. Révové hůlky patří k těm méně běžným, a já jsem ke svému překvapení zjistil, že jejich majitelé téměř vždycky směřují k vyššímu cíli, mají vizi překračující hranice běžnosti a často uvádí v úžas i ty, kteří se domnívali, že je znají nejlépe. Vinné hůlky silně přitahují charaktery se skrytou hloubkou, a podle mých zjištění patří při vybírání svého kouzelníka k těm nejcitlivějším ze všech. Spolehlivé zdroje tvrdí, že tyto hůlky magicky reagují už při pouhém vstupu jejich vhodného vlastníka do místnosti, a já sám jsem tenhle úkaz dvakrát pozoroval i ve vlastním obchodě.
(příklad nositele: Hermiona Grangerová – blána z dračího srdce)
Vrba
Vrba je v hůlkařství neobvyklá pro své léčitelské schopnosti, a já jsem si povšiml, že ideální majitel vrbové hůlky většinou trpí nějakou (obvykle neopodstatněnou) nejistotou, ať už se ji snaží zakrýt sebelíp. I když mnoho sebevědomých zákazníků trvá na ozkoušení vrbové hůlky (hlavně pro její krásný vzhled a pověst hůlek, které zvládají pokročilou neverbální magii), mé vrbové hůlky si vždy vybíraly spíše ty, kteří mají výjimečný potenciál, než ty, kteří už se nemají mnoho co učit. V mé rodině se vždycky tradovalo, že ti, jež čeká nejdelší cesta, ji zdolají nejrychleji s vrbovou hůlkou.
(příklad nositele: Lily Evansová; Ronald Weasley – žíně jednorožce)
Komentáře