(slíínt! je úžasný
)
Bojím se, že
je důvod k obavám. Dnes v noci je totiž... úplněk +pohlédne na něj významně+ Ráda bych se utábořila, než vyjde měsíc +přidá do kroku a namáhavě se brodí bažinou, naštěstí je čím dál mělčí, jak se blíží k lesu+ To slyším poprvé, že si dva musí navzájem vonět +pozvedne pobaveně obočí+ Já spíše dám na vzájemnou fyzickou přitažlivost +koukne po očku po Magnusovi, jakoby ho hodnotila, jestli je podle ní dostatečně přitažlivý, i když si už dávno všimla, že je. Jak se na ni usměje tím svým neodolatelným úsměvem, málem se jí podlomí kolena, ještěže se opírá o tu hůl
+ A... já ti voním? +zeptá se zvědavě, docela ji to zajímá, vzhledem k tomu, že spolu stráví další noc+
Non nobis, Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam
Ne nám, Pane, ne nám, ale jménu svému dej slávu
(heslo templářského řádu)